O stáji

V   říjnu roku 2016 byli koně ze stáje "Pod Kotlem" přestěhováni do nového sídla stáje (s novým jménem , zaměřující se na hiporehabilitaci a relaxační vyjížďky) v Kamenném Újezdu u Rokycan. Stejně jako v předchozích letech byly pro naše koníky nachystány přímo v místě nového bydliště rodiny Frieslovi přístřešek a pastvina odpovídající chovu koní v podmínkách co nejvíce se blížících přizozenému životu ušlechtilých býložravců...

Okolí stáje DiF nabízí přívětivé prostředí pro provoz hipoterapie, svezení dětí na koni či k projížďkám zkušených jezdců do nedalekého lesa. Dostatek prostoru u domu mohou návštěvy stáje využít k zaparkování svých automobilů. Dobré spojení nabízí i ČD prostřednictvím motorového vlaku na trase Rokycany - Příkosice. Pro jezdce a jejich doprovod je k dispozici klubovna a zároveň sedlovna, která nabízí nejen přístřeší v případě nepříznivého počasí,ale i místo, kde si malé děti mohou půjčit hračky, zatímco jejich rodiče si mohou prohlédnout fotografie ze života koní a lidí kolem nich, případně si pročíst odborné články o hipoterapii.

Samozřejmostí je u nás i nabídka malého občerstvení. Jezdci si po vyjížďce za mrazivého počasí mohou vypít horký čaj, v létě se naopak schladí studeným nápojem.

V   těsné blízkosti u zahradního domku je i dětský hrací domek a malá skluzavka. Neustále se snažíme vybudovat v okolí domu a stáje zpevněné chodníky pro jezdce a koně, tak aby k nám návštěvy přicházely i odcházely s čistými botami. Ti kdo k nám zavítají na návštěvu za koníky mají možnost využít i sociálního zařízení v domě. Jelikož nepatříme do skupiny OSVČ, je u nás jízda na koni i hipoterapie hrazena pouze dobrovolnými příspěvky na krmivo pro koně s nemáme stanovený žádný ceník. Upozorňuji, že nejsme jezdecký klub, kde se můžete vy nebo vaše děti učit jízdě na koni.

Od jara roku 2017 nabízíme:



Návštěvy a vyjížďky pouze po telefonické dohodě - viz kontakt.



P sal se rok 2000. Byl podzim a já procházela okolí Rokycan, abych našla nový domov pro své kobylky. Konečně skutečný domov. Místo kde setrváme déle než dva roky... Letos je to už sedm let, co jsem ho našla. Louku přímo pod lesem Kotel o rozměru 1 hektar, jen několik metrů od rozcestí, ze kterého vedou cesty až na vrchol jednoho ze tří kopců - polesí, které lemují město Rokycany. Z místa, které jsem našla, je nádherný pohled nejen na město Rokycany s věží kostela na náměstí, ale i na areál bývalého státního statku v Rokycanech, kde ještě před 14 lety sídlil jezdecký oddíl SSM Rokycany. Můj start na cestě ke koním...



Z ačal tvrdý boj, jak jinak v mém životě... Na katastrálním úřadě bylo třeba zjistit majitele pozemku. Snadná věc. Však paní majitelka je bydlištěm město Praha. Rozjela jsem se tam.Za paní Jaroslavou Čermákovou. K mému údivu přibylo zjištění, že pozemek je rozdělen na dva menší pozemky, druhou polovinu vlastní úplně někdo jiný. Nějaká paní z Kamenného Újezda. Paní Čermáková nebyla zpočátku moc nadšená z mého záměru a tak jsem domů odjížděla jen s malou kapkou naděje. Ta postupně zanikla. Vyhledala jsem paní Marii Švarcovou, majitelku druhé části pozemku. I ta byla nejprve zaskočena mým záměrem, ale jelikož je to žena dobrého srdce, svolila. Nebylo to však jednoduché. Celý pozemek byl v té době v pronájmu Příkosickou zemědělskou společností. Bylo nutné vypovědět smlouvu a čekat na rozhodnutí společnosti. Tak se stalo. Na jaře 2001 jsem už podepisovala nájemní smlouvu s paní Švarcovou. Ještě zbývalo přesvědčit sousedy ze sousedních pozemků. Štěstí při mě stálo. V dubnu 2001 jsme mohli začít se stavebními prácemi na neobhospodařeném pozemku o rozměru 0,5 hektaru. Bylo třeba nechat vyčistit technikou zanesený příkop, aby voda z lesa měla kam odtékat. Na řadu přišly i ruce a lopaty... Na louku nebyl ani žádný vjezd. Tedy další krok k zpřístupnění na pozemek. Pro stavbu samotného přístřešku pro koně jsem si vybrala firmu Equitan, Plzeň. Smlouva byla podepsána, a však podmínky pro stavbu stáje pro koně se zdály oběma stranám nereálné, tak jsem musela hledat dál. Další velkou překážkou, kterou jsem musela překonat, bylo povolení ke stavbě od obecního úřadu v Kamenné Újezdě. Má odhodlanost pro stáj byla tak velká, že rohodnutí z rukou pana Blechy bylo kladné. Mé sebevědomí, rozhodnutí pro dobrou věc a podpora tatínka byly nepostradatelné. Díky přátelům, kteří mě ve svém snu podporovali, jsem pozanala i firmu BALKON a SANAPO, Březina. Bratři Smitkové si získali mé sympatie a dle mé předlohy vyrostla pod Kotlem skromná stáj pro přirozený chov mých koní. Základy pro přístřešek pro koně znamenaly pro mě, mého tehdy ještě partnera a mého tatínka litry potu a mozoly na rukou, ale dílo se zdařilo a koníci se v červnu 2001 mohli nastěhovat. Ve třech lidech jsme zvládli vytvořit i ohradník pro koně a umístit základy i samotnou chatu na veškeré příslušenství. V rukou se mi tedy během dvou měsíců vystřídaly nástroje jako vrtačka, šroubovák, palice, kladivo, štětec, kosa ...... Dva muži mého života se poté postarali o přívod elektřiny na pozemek a nainstalování světla do stáje, elektřiny do elektrického ohradníku. Tatínek sám vybudoval ve stáji navíc půdu pro uskladnění sena a spoustu stavebních "dodělávek". Na řadě byla kolaudace, která završila perné chvíle na stavebním úřadě v Rokycanech. V červnu 2001 byly kobylky ze Štichovic převezeny panem Jirsou do domova pod Kotlem. Na nové prostředí si zvykly velmi brzy a od té doby jsou zde zdravé a spokojené. Jako by měl můj příběh štastný konec, ale pohádka to pod Kotlem vždy nebyla. Ideálno neexistuje a proto překážky přicházely dál a ještě zřejmě budou. V roce 2003 podlehla mému nadšení pro koně i paní Čermáková z Prahy, vypověděla též smlouvu se zemědělskou společností a my jsme mohli rozšířit výběh ještě o polovinu.

Naše trofeje z výstav 2001 - 2008

Z krátka, když něčemu hodně věříte, jdete tomu naproti, tak se vám sen splní. Mé Motto totiž zní : Když na to co od života chceš, budeš jenom čekat, nikdy to nikam nedotáhneš !

D ěkuji celým svým srdcem : manželovi, mamince, tatínkovi, bratrovi, paní Švarcové a paní Čermákové, panu Uhlířovi, Příkosické zemědělské společnosti, a.s. a sousedovi panu Novému.



Tým stáje POD KOTLEM

Od roku 2001, kdy začala na Rokycansku působit stáj Pod Kotlem, se v péči a jízdě na našich koních vystřídalo mnoho děvčat. Některá už naši stáj opustila ( pro jiný koníček,nedostatek odvahy, trpělivosti a sportovního nadání nebo i jak to tak bývá, pro zjištění kolik je u koní fyzické práce či pro uraženou ješitnost...), některá už tráví nepřetržitě svůj volný čas Pod Kotlem po dobu několika let. Děvčata mají možnost starat se o koně po celý rok v rámci svého volného času, jezdit na koních dle svých jezdeckých schopností, účastnit se akcí pořádaných nejen naší stájí, ale i jiných subjektů. Dopravu ke koním a zpět k bydlišti mají dle svého zájmu zajištěnou prostřednictvím automobilu. Příspěvek na krmivo pro koně je pro ně dobrovolný.


Amálka Harcubová

Amálka začala navštěvovat Stáj pod Kotlem v roce 2014. Střídavě se učí jezdit na všech našich koních, ale nejvíce ji k srdci přirostl Athos, na kterého přesedlala po odrostlé Věrce Šulcové.


"Saška"

V   roce 2014 začala naši stáj navštěvovat malá slečna, které nikdo neřekne jinak než „Saška“ a jejíž rodnou zemí je Slovenská Republika. Saška je velkou milovnicí koní, doma má s koníky prakticky všechny věci, jež jdou obrázky koní potisknout... Za krátkou dobu své docházky k nám se už stihla projet na všech třech koních, ale dle očekávání ji k srdci nejvíce přirostl pony Trawel Athos, na jehož hřbetě se učí základy jízdy na koni. S velkým nadšením též pomáhá s prací okolo koní.


Alena Kapustová

Alena je náctiletá studentka gymnázia v Plzni, která ale bydlí v Rokycanech. Jezdí na koních 3 roky, převážně v JO v Plzni. Kontakt na nás vyhledala proto, že chtěla své jezdecké tréninky výhradně na plzeňské jízdárně (kolbišti) min. 2 x do týdne, obohatit o klidné vyjížďky do přírody, které si na bujarých koních v Plzni dovolit nemůže. Od dubna 2012 si tedy začala užívat vyjížďky do terénu v sedle klisny Metty, která je ideálním koníkem, jenž jí může splnit sen o pohodových projížďkách v okolí Rokycan spolu s příkopy a dalšími terénními nerovnostmi. Přáním Aleny je i zajet si podzimní Hubertovu jízdu. Je to odvážná, šikovná mladá jezdkyně a s Metty si na dlouhé prověšené otěži zatím plně rozumí


Adéla Černá

Narozena roku 2002. Pod Kotlem se s koňmi seznámila jako klientka hipoterapie pro skoliozu páteře. Po čase přesedlala na Athose v rámci kondičního ježdění k posílení svalstva. V roce 2011 se účastnila s Athosem národní výstavy v Plasích, kde se blýskla v soutěži Lead Rein. Na téže akci se poprvé účastnila i soutěže Jízda zručnosti s vodičem, kterou absolvovala bez trestných bodů.


Adéla Zajíčková

Do stáje Pod Kotlem přišla v létě 2011 v doprovodu své maminky, aby se naučila úplné základy jízdy na koni a péče o ně. Zkušenosti nabírá v sedle Metty i Meghan.


Kateřina Urbánková

Třináctiletá, ambiciózní milovnice koní z Rokycan, která poprvé okusila jako začátečník jízdu na koních stáje pod Kotlem v září 2009. Učila se jezdit převážně na velšovi Trawel Athosovi, i když jí to slušelo i v sedle klisen Meghan a Metty. Katka byla v pořadí čtvrtou ošetřovatelkou a jezdkyní našeho Atíka a právě ve dvojici s Athosem se zúčastnila po ročním tréninku svých prvních jezdeckých závodů a chovatelské výstavy v Plasích roku 2011.V soutěži "Mladý vystavovatel" se umístila na krásném 3. místě, soutěž slalom bohužel pro pád z koně z důvodu nedostatečných jezdeckých zkušeností nedokončila. Pomáhala při 8. a 9. ročníku Dne koní.Opustila dobrovolně a s díky stáj pod Kotlem po dvou letech své docházky v září 2011.


Tereza Voříšková

N avštěvovala stáj Pod Kotlem nejkratší dobu. Od října 2008 jezdila na lonži na klisně Metty. Navštěvuje rokycanské gymnázium a dojala mě chutnou bonboniérou prý za můj čas, kdy se jí pěkně věnuji...


Věra Šulcová

N aše jezdecká "naděje" a ošetřovatelka TRAWEL ATHOSE, která dojížděla pod Kotel z Medového Újezda. I přes svůj poměrně nízký věk (9 let) nezapře sportovního ducha, pohybové nadání a zejména odvahu i lásku ke zvířatům.S Atíkem se umístila v roce 2009 na krásném druhém místě v soutěži Lead Rein na Národní výstavě pro pony velšských plemen.Nyní zdokonaluje své jezdecké dovednosti v jezdecké stáji v Zaječově. Až povyroste, těšíme se, že se opět vrátí k nám pod Kotel.


Martina Zemanová

Ž ákyně střední školy. Seznámila se se základy jízdy na koni prostřednictvím výcviku na lonži s klisnou Metty.
Odstěhovala se mimo Rokycansko.


Ing. Petra Červenková

Z ačala navštěvovat stáj jako jedna z prvních děvčat - milovnic koní. Jako jediná uměla vždy přijít ke koním, když bylo potřeba a za každého počasí. S Jezdectvím začala v JO v Hůrkách v roce 1994. Ve stáji Pod Kotlem jezdila na klisně Metty. V roce 2003 vystavovala na výstavě v Manětíně klisnu Meghan. V současné době žije v Anglii.


Miloslava Ježková

J ezdila ve stáji sedm let. Začínala ve svých devíti letech jako naprostý začátečník na klisně Metty na lonži. V šestnácti letech již zvládala jezdit do terénu (i skákat přes kavalety či přírodní skoky) na klisnách Metty a Meghan i v doprovodu cizích koní a obsedla valacha velšského horského ponyho Athose, se kterým se účastnila sportovních soutěží, výstavních soutěží a 6. Hubertovy jízdy. Pravidelně jezdila na jezdecký tábor do Blovic. Talentovaná mladá jezdkyně, která mě zastoupila (r. 2008) vzhledem k mému postu hlasatelky výstavy ve výstavním předevedení klisny Meghan i valacha Athose na národní výstavě welsh pony a cob.V roce 2009 i 2010 taktéž vystavovala v rámci národní přehlídky valacha Athose. V roce 2010 předvedla i divákům 8. Dne koní v Rokycanech ukázku drezúry na klisně Meghan, se kterou si však nikdy pro svůj osobní strach netroufla (stejně jako s Metty) učastnit se podzimní Hubertovy jízdy či skokových závodů. Studuje na gymnáziu v Rokycanech. Je prozatím mým největším zlamáním. Jemná dívenka, jenž se změnila v drzou puberťačku, která své chyby svádí na koně a pomluvami útočí na tu, která ji naučila jezdit.


Monika Kadlecová

U přímná přítelkyně, oplývající jen dobrými radami. Výborná jezdkyně ještě z dob 80. let minulého století a má osobní trenérka. Začala jezdit pod Kotlem v roce 2003. V sedle klisny Metty se účastnila jako master Hubertových jízd na Rokycansku. Patří jí můj velký dík za pomoc při obsedání klisny Meghan. V současné době se věnuje rodině, své práci v lesnictví a myslivosti.


Jitka Minaříková

V e stáji jezdila v roce 2002. Výborná jezdkyně, která též pamatuje slavné časy na státním statku v Rokycanech. Jezdila v sedle klisny Metty a podala pomocnou ruku při vystavování klisny Meghan na výstavě v roce 2002. Stáj navštěvovala i její dcera Lucka. V současné době se věnuje chovu a výstavnictví svých pejsků a rekreační jízdě na svém koni.


Olina Dlouhá

D o stáje přišla poprvé v létě 2006. Jezdila do terénu na klisně Metty. Po dva roky pomáhali s manželem s organizací Hubertových jízd na Rokycansku. Účastnila se i Dne koní pod Kotlem 2007. Jízd na oblíbené klisně se rozhodla vzdát pro nepovolenou účast v sedle Metty na Hubertově jízdě. Odstěhovala se mimo Rokycany.


Lucie Špelinová

D říve jezdila ve stáji v Hořovicích a Tlustici. Je studentkou Západočeské univerzity v Plzni. Ve stáji jezdí čtvrtým rokem na klisně Metty do terénu i na jízdárně. Spolehlivý člen týmu naší stáje !Pomáhá s organizací Dne koní a Hubertových jízd na Rokycansku.Zastupuje v ošetřování koní během mé nepřítomnosti. Konečně první jezdkyně z řad dřívějších začátečníků, která dokáže s Metty přeskákat přírodní skoky a troufne si v roli lišky zajet rokycanskou Hubertovu jízdu.


Michaela Janoušková

J ezdila ve stáji na klisně Metty do terénu i na jízdárně. Od září 2008 studuje na škole v Táboře pro budoucí chovatele koní.


Veronika Rybová

J ezdila v Dobřanech na plnokrevných koních. Přistěhovala se z Chlumčan. Studovala vyšší zdravotnickou školu v Plzni.Jezdila na klisně Metty. V roce 2008 přestala navštěvovat stáj z důvodu změny bydliště a nástupu do nového zaměstnání.


Tereza Petříčková

N ejtalentovanější a nejobětavější dívka pro koně z týmu stáje Pod Kotlem v letech 2008 - 2009. Je jí šestnáct let. Jezdila ve Starém Plzenci, dále u paní Šustkové v Kamenném Újezdě. Jezdila na valachovi Trawel Athos, se kterým se účastnila i jezdeckých soutěží na závodech v Plasích (2. místo v soutěži "slalom" ! 2008) i 7.Hubertovy jízdy v roli lišky . Nyní dojíždí ke koníkům u manželů Olšovských v Rakové. Chodila za koníky pod Kotel od září 2007 do roku 2009, kdy se rozhodla naše koně definitivně opustit.


Eva Oswaldová

N avštěvovala stáj poměrně krátce a pouze občasně. Jezdila na klisně Metty na lonži,na jízdárně i do terénu.


Karolína Filípková

N áctiletá školačka, jezdila též u paní Šustkové v Kamenném Újezdě. Jezdila příležitostně na klisně Metty.


Lenka Michalíková, DiS.

K olegyně ze studií na VZŠ. Několik let dělala závodní pětiboj, jezdila i u pana Rédla v Bernarticích. Ve stáji Pod Kotlem jezdila v roce 2003 na klisně Metty( zastoupila mě v době očekávání narození malého Dominika). Nyní žije střídavě v Německu a v Plzni.


Mgr. Renata Martináková

D louholetá přítelkyně z časů stáje v "Borku". Jezdila párkrát ve stáji na klisně Metty, nyní se vozí na koníkách především její dvě děti Nelinka a Šimon. Srdečný sponzor 6. a 7. Hubertovy jízdy na Rokycansku.Svoji asistenci nevynechala ani při konání 8. ročníku H. jízdy.


Martina Mališová

N áctiletá školačka, která dojížděla do stáje na kraji Rokycan až z Mýta. Učila se pečovat o koně u pana Kunce (v Mýtě), jízdu na koni si vyzkoušela i ve stáji pana Opatrného v Hořovicích. Se základy jezdectví a chovu koní se seznámila též u nás prostřednictvím klisny Metty na lonži.


Kateřina Stránská

P racovitá slečna navštěvující odborné učiliště v Kladrubech,je majitelkou velšké klisny sekce B (v jejím sedle vítězka skoku mohutnosti r. 2009) a jejího hříbátka ( nar. 2010). Do naší stáje docházela od své první návštěvy pod Kotlem (v den konání 6. Dne koní 2008) do roku 2009.


S táj Pod Kotlem také v minulých letech navštěvovaly: Kristýna Floriánová, Kateřina Sudová, Soňa Nováková, Simona Šlaufová a další.


Z vláštní poděkování patří slečně Alici Staré za organizační pomoc (ze sedla klisny Metty) při základním výcviku klisny Meghan a panu Pavlovi Březinovi za trenérské rady, za základy drezurní práce s mladým koněm a výstavní předvedení klisny Meghan na výstavě v Manětíně.


D ěkuji všem pánům kovářům za jejich odvedenou práci v naší stáji...
Za opečovávání kopýtek našich koníků děkuji:

J ako mnoho současných chovatelů a především skutečných milovníků koní jsem se i já rozhodla věnovat svým koním šťastnější život s bosými kopyty. Pochopit podstatu fungování kopytního systému koně mi pravda trvalo dlouho, ale jsem ráda, že jsem ještě včas dala svým koním šanci běhat po světě bez přitěžující oceli ...

Více info i pro Vás na http://www.kopyta.com

P řeji všem mnoho šťastných chvil se čtyřnohými řehtajícími svěřenci!


D ěkuji panu veterináři MVDr. Václavu Koubovi, za jeho vlídný přístup ke koníkům i jejich majiteli a především za ochotu přijet, poradit, konzultovat bez ohledu na den, denní dobu, ve snaze vyhovět chovateli...Děkuji mnohokrát za skvělý přístup ke koním a profesionální vyšetření a dobré rady paní doktorce Zuzaně Vavříčkové, kterou jsem tak dlouho mezi veterináři - koňáky hledala !!


J ezdíme na sedlech - zaručená kvalita ověřená vlastní zkušeností:

Děkujeme za drobné opravy našich jezdeckých potřeb zručnému panu Milanu Vaňourkovi a synovi Pavlovi VaŇourkovi za ušití bezudidlových uzdeček B.B..


N aši koníci se těší dobrému zdraví, neboť jsou krmeni kvalitními krmivy z řady St.Hippolyt