Aktuálně

Teplé a slunné počasí přilákalo do naší stáje od začátku letošního jara již desítky nadšených zájemců o svezení na koních. Mezi nimi byla i devítiletá slečna (viz fotografie) s trvalým bydlištěm v Paříži, která trávila v Čechách jarní prázdniny se svými prarodiči. Dle očekávání byla po hodině kontaktu s naším Athosem plna nových zážitků a zkušeností a loučila se slovy, že by k nám v budoucnu ještě někdy ráda zavítala. My se doma poté jen pobaveně usmívali nad tím, jak náš nejdražší Atík bude skrze fotografie a vyprávění slavný až ve Francii …. Zároveň nás tato vzácná návštěva navedla na myšlenku, že by o nadcházejících letních prázdninách mohlo zavítat k nám do stáje více hostů ubytovaných právě v místním pensionu HAJAJA, kteří hledají v rámci svého pobytu v Kamenném Újezdu nevšední zážitky. Doporučte svým přátelům a známým!

Přeji všem RADOSTNÉ VELIKONOCE a úspěšné nalezení uvnitř nás samotných schopnosti obětování se pro druhé ….

Těšíme se na Vaši návštěvu na jaře roku 2019 !

   

20.04.2019, D. Frieslová


Šťastný nový rok 2019!

A když přeji šťastný, tak to myslím upřímně a z vlastní zkušenosti! Ohlédnu-li se ve vzpomínkách za zážitky a událostmi právě uplynulého roku, musím konstatovat, že mnohdy opravdu sehrálo štěstí velkou roli v úspěších, kterých jsme jako jednotlivci ale i jako rodina či celý tým stáje DiF dosáhli.

Ze všech bych asi jmenovala triumf na Mezinárodním šampionátu v Hradci Králové, při kterém zvítězila Diane s Athosem v soutěži Lead Rein a mě tím pasovala na nekorunovanou královnu matku, která do výstavní rubriky připravila v průběhu osmi let celkem tři vítěze ze svých tří dětí. Jediné vítězství v rubrice Mladý vystavovatel urval za posledních dvanáct let (kdy se nejvyšší příčky pokoušelo dosáhnout okolo pěti děvčat) malý gentleman Denis, který poté dal přednost své sestře v účasti na Minišampionátu. Další milou událostí byla účast a první výstavní úspěch Trawel Cracker na Národní výstavě v Plasech a samozřejmě její nastěhování se do našeho domova ke zkušenějším penzistům… Závěr roku se nesl v duchu dobře utajované oslavy narozenin nejlepší přítelkyně Petry, na kterou jsme s manželem byli pozváni a setkali se tak s řadou inspirativních osobností.

Vánoční svátky jsme prožili přesně tak, jak si lidé navzájem přejí - v klidu, v kruhu rodiny, s lidmi, blízkými našemu srdci.

A právě lásku, kterou dokážete dát druhým, aniž byste cokoli čekali nazpět, Vám přeji do nového roku 2019!


02.01.2019, D. Frieslová


Ať jsou pro Vás letošní svátky vánoční chvílemi zklidnění se, zamyšlení se nad smyslem Vašeho bytí na této Zemi, otevření Vašeho srdce bližním….

Zároveň přeji všem koním, aby byla letošní zima co možná nejmírnější, tak aby vzhledem k omezenému množství sena nedocházelo ke zdravotním potížím.

Radostné Vánoce přeje
Dita Frieslová


       

18.12.2018, D. Frieslová


Vítej doma, Sušenko!
Poslední říjnovou sobotu, tedy v čas, kdy jsem kdysi pravidelně organizovala Hubertovu jízdu na Rokycansku, mi moji nejdražší přátelé přivezli až k prahu domu nového člena dnes již stáda …
Krátce po jejím narození jsem byla napevno rozhodnuta, že právě ona zaplní prázdné místo v naší stáji po mercedesu Metty. Narodila se v dubnu, téměř přesně v termín výročí svatby. Byl to právě manžel, který oba její rodiče pomohl před lety importovat do ČR přímo na pastviny našeho nejúspěšnějšího hřebčína v zemi, hřebčína TRAWEL. A jelikož byla klisnička svými rodiči počata přímo v Rokycanech u mé dlouholeté známé, pomyslně tak uzavřela okruh své dosavadní existence na světě, když se vrátila na pastvinu v naší obci.
Mé vysněné hříbě plemene welsh cob, barvy palomino s odznaky, pyšnící se už nyní výstavním titulem (Vicešampion hříbat 2018) čerstvě odstavená klisnička TRAWEL CRACKER, které doma neřekne nikdo jinak než Sušenka. Je krotká, učenlivá a především zdravá. A také možná, jak se všichni z okolí shodují, výjimečná. Snad se jí podaří vyrůst u nás v silnou kobylu a sama přivede na svět několik zdravých hříbat. Už teď se těšíme, až bude náš tým reprezentovat na výstavách pro velšská plemena koní.
Děkuji manželům Blažkovým za veškerou podporu a stejně tak manželovi. Kéž Sušenka dělá v budoucnu radost všem našim návštěvám. Její fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii Trawel Cracker 2018 .

Jste srdečně vítáni i přes zimní období.
Krásně prožitý advent přeje Dita Frieslová

   

18.11.2018, D. Frieslová


Ne každý, kdo k Tobě přijde, odejde lepší a šťastnější. Všichni však musí vidět laskavost ve tvé tváři, ve tvých očích, ve tvém úsměvu …
Právě (a nejen) tímto citátem z minulého století, který ze svých úst pronesla blahoslavená Matka Tereza, jsem se řídila každičký okamžik letošního roku, který pomalu ale jistě spěje ke svému konci. A když se ohlédnu nazpět, zdá se, že se mi touto moudrou radou dařilo dobře řídit. Ať už se jednalo o děti, které naši stáj (mnohdy z daleka) navštívily v průběhu letních prázdnin poprvé nebo o děti, které se po delší pauze vrátily za námi k pokračování v hipoterapii, ti všichni odcházeli od našich koní spokojení, dobytí pozitivní energií a s prosbou, zda by směli přijít zas a znovu a nejlépe i s dalšími svými příbuznými a kamarády …

Babí léto bylo letos z hlediska počasí natolik vydařené, že se u nás o víkendech střídali klienti a zájemci o svezení na koni celé dopoledne i odpoledne. Velmi povedené bylo jedno srpnové dopoledne, kdy k nám zavítala zdejší mateřská školka Kameňáček. Děti byly navzdory tropickému počasí velmi aktivní při ozkoušení si práce kolem koní. Jeden po druhém se pak za dohledu milé paní učitelky svezli na hřbetě charakterního Athose.

V budoucnu uvítám ráda více takových návštěv malých předškoláčků, neboť práce učitelky byl od malička můj sen a teď se mi v posledních letech díky výukovým exkurzím pro školky a školy alespoň částečně plní. A co děláte s láskou, nemůžete pokazit ...

Vydařený podzim plný laskavosti a vstřícnosti přeje
                                                                                           Dita Frieslová

Fotografie z léta a podzimu jsou v odkazu Fotografie - Rok 2018


22.10.2018, D. Frieslová


V Plasech vládla přátelská atmosféra
O víkendu 18.-19.8.2018 jsme se s manželem zúčastnili pracovně 21. ročníku Národní výstavy Welsh Pony a Cob ve městě Plasy, která se konala v režii organizačního týmu hřebčína TRAWEL. Jak již bývá poslední roky zažitým zvykem, ujali jsme se dobrovolně a se silným pocitem odpovědnosti rolí stewarda/rozhodčího sportovních soutěží a hlasatelky. Za velmi horkého letního počasí jsme tedy byli přítomni zdařilému dění ve výstavním ringu po oba dny od začátku až do konce. Sladkou odměnou nám byla nejen tradiční večeře se zahraniční posuzovatelkou v místní lovecké restauraci, ale zejména spokojenost a pochvala od pořadatele. Třešničkou na dortu dvoudenní akce byla skutečnost, že se na slavnostní přehlídce neobjevil žádný škarohlíd či negativní bytost a celá show se odehrála v ryze pozitivním duchu a navíc se dočkala svého prvního ocenění naše budoucí klisnička, která by při troše štestí měla do konce tohoto roku doplnit po více než roce od úmrtí Metty naše domácí "stádečko" na číslovku 3. TRAWEL CRACKER nejprve zvítězila ve třídě hříbat pod matkou v sekci D, čímž si zajistila i postup do šampionátu všech hříbat Národní výstavy. V závěru přehlídky se stala vicešampionem hříbat. Na svoji premiéru v životě běhala velmi pěkně.. A hlavně udělala převelikou radost našim dětem, kteří jí přijely s prarodiči fandit i přes tropické počasí. Mě osobně nejvíce zahřálo u srdce nedělní vítězství přítele Pavla BLAŽKA v Šampionátu jezdeckých a vozatajských soutěží, kdy s Trawel Marvelem obhájili loňský titul šampiona a samozřejmě setkání opět po roce s takovými prima lidmi jako jsou Petra Vršecká s dcerkou, Olga Švarcová, paní Davídková s rodinou, Mahulena Richterová s Natálií, Barbora Masopustová, Petra Šarochová s rodinou, Mířa z Rokycan, kterou znám již ze státního statku z 90. let, Anička van Vuuren a mnoho dalších...

Jako každý rok jsem sepsala krátkou reportáž z výstavy spolu s fotografiemi přítelkyně Terezy Huclové do měsíčníků pro milovníky koní, takže si o výstavě a výsledcích budete moci již brzy přečíst na stránkách Jezdectví a Koně a hříbata. Nebo mrkněte na stránky pořádající společnosti http://www.welsh.cz.Více fotografií si můžete prohlédnout ve Fotogalerii Plasy 2018.

Přeji vydařené babí léto.

   

19.09.2018, D. Frieslová


Pohádkový šampionát
Zašila jsem jí malou dírku v rukavičkách a naleštila jezdecká pérka, která na sebe obuli i její starší bratři před osmi a třemi lety při své premiéře. Do kufru jsem jí sbalila červené mašličky do copánků a jezdecké sako i rajtky, které na sebe opět oblékli oba její bratři, když soutěžili ve výstavní rubrice Lead Rein a s přehledem tehdy zvítězili. I ona by mohla letos zvítězit. A učinit ze mě šťastnou maminku s titulem „Mum Champion“, neboť se dosud za všechny ty roky, kdy se konají pro chovatele velšských poníků výstavy, nepodařilo žádné mamince, připravit do soutěže Poník na vodítku (Lead Rein) celkem tři své vlastní děti, které by navíc nad ostatními soutěžícími zvítězili a vezli by domů pohár a žlutou kokardu. Dokázala to. Má vymodlená dcera Diane. Pětiletá, roztomilá, krásná a zdravá holčička, která na Mezinárodním šampionátu welsh pony a cob v Hradci králové, dne 17.6. 2018 nejprve zvítězila v rubrice Lead Rein při své životní premiéře na veřejnosti a poté postoupila jako umístěná na 1. místě do soutěže o titul Mezinárodní MINI CHAMPION 2018, kterým se na základě rozhodnutí posuzovatelů z Walesu stala a na rukáv sáčka jsem ji směla připnout krásnou červenozlatou rozetu. Z tribuny ji tleskal a úspěch od srdce přál její téměř devítiletý bráška Denis, který po dvouleté pauze pro rekonvalescenci po zlomené noze z lyžování přidal pro tým stáje DiF další triumf. Konečně se dočkal s Athosem vítězství v oblíbené soutěži MLADÝ VYSTAVOVATEL a ke dvěma vítězstvím nedělního dne přidal ještě to třetí! Celý den se tak nesl v duchu pohádkového příběhu o Popelce a jejích třech oříšcích, o dívce, která svou pílí a trpělivostí přes řadu překážek ke štěstí přišla. Přesto, že nebylo v roce 2011 jednoduché, prosadit změnu pravidel pro soutěž, zvítězil TRAWEL Athos bez udidla! Již počtvrté!! Ze „tří kouzelných oříšků“ se vyklubaly tři úžasné děti, na které jsem právem pyšná. Atmosféra v místě konání šampionátu byla výborná, posuzovatelé i pořadatelský tým sympatičtí, počasí více než přející. Hřejivý pocit jsem měla i při sledování našich přátel ze Štichovic, kteří svůj chov poníků a vozatajský um prezentovali profesionálně při dvoudenním klání ve výstavním ringu se slušivými buřinkami - viz Fotografie.

Děkuji Janě Hrdé za zapůjčení přívěsu, Petře Blažkové za zapůjčení nejen originálního vodítka k uzdečce a podporu opravdové přítelkyně, mamince za krejčovskou úpravu Diančina jezdeckého saka, tátovi za pomoc s usušením a uskladněním sena ještě před účastí na šampionátu, manželovi za dokumentaci soutěže videokamerou i fotoaparátem a samozřejmě za přepravu poníka na akci a jeho obětavou pomoc panu Blažkovi s přepravou poníka z Hradce až do Štichovic, našim spolehlivým sousedům za ohlídání ve výběhu osiřelé kobylky Meghan a samozřejmě našim dětem Diance a Denisovi za slušné a reprezentativní chování při šampionátu. Při pohledu na upřímnou a velkou lásku mezi sourozenci nezůstalo jedno oko suché…..

   

24.06.2018, D. Frieslová


Jaro na sebe nechalo letos dlouho čekat, ale už je konečně tady a my si užíváme teplé slunečné dny s koníky o to více intenzivněji. Od začátku dubna podnikáme vyjížďky na koních do okolí bydliště pro stálou víkendovou klientelu a s dcerou Diankou začínáme trénovat jízdu na poníkovi pro účast v soutěži Lead Rein (poník na vodítku), do které jsem již připravila v minulosti celkem čtyři děti, z toho dvě vlastní (syny Dominika a Denise). Našeho Deníska také ani po letech koníci neomrzeli a kromě jízdy na koni se učí i umění vystavování ponyho na přehlídce. Srdečně zveme do naší stáje v měsíci červnu děti z mateřských škol i se svými učitelkami k dopolednímu programu "Kůň - upřímný kamarád". Děkuji tímto paní Jiřině Švarcové za vyhotovení reklamního plakátku pro školky. Přeji všem radostně prožité jaro, chovatelům koní a poníků úspěšnou sezónu a budeme- li zdraví, pak v Hradci Králové na Mezinárodním šampionátu na viděnou!!

Nové fotografie ve fotogalerii - Rok 2018.

Mé motto: Pomoci druhým můžeš prostřednictvím své práce, svého přátelství. Jediné, co je třeba - přistupovat k druhým s úctou k jejich životu. Moci pozitivně ovlivnit, ne být oceněn, je tím pravým motivem.


29.04.2018, D. Frieslová


Šťastný nový rok 2018!    Přeji Vám pevné zdraví, hodně vstřícných lidí kolem sebe a klid v duši. V posledních týdnech předešlého roku nám vypověděl službu počítač a proto jsme nemohli aktualizovat naše webové stránky. Závěr roku 2017 jsme prožili společně s koníky v klidu a pohodě. Žádné převratné novinky se v posledním čase neudály a my si všichni společně můžeme v naší stáji užívat veselé chvilky při péči o koně i při projížďkách po lese Kotel. Vánoční svátky byly obdobím přátelských návštěv a dovádění s trochou sněhu. A také obdobím, kdy skutečný příběh - "Dita a Metty" opět ožil. Krátce před Štedrým dnem mě požádala má sestřenice, zda bych nebyla ochotná propůjčit svůj životní příběh - její dceři, Natálii. Natálka navštěvuje prvním rokem střední školu v Plzni a jako téma své slohové práce na libovolné téma si vybrala právě můj osobní příběh, který ji zaujal. Nejprve jsem cítila dojetí a rozpačitost, ale hned poté touhu své mladičké příbuzné, kterou jsem před třemi lety také v sedle Metty svezla, pomoci a ještě jednou prožít alespoň ve vzpomínkách ten nezopakovatelný sen, který jsem svou lví vytrvalostí proměnila ve skutečnost.

1. ledna 2018 jsme se vydali pokořit vrchol Kotle v rámci novoročního výšlapu na rozhlednu. Naši chlapi kráčeli po svých a v sedle Meghan a Athose se vezly v mém doprovodu slečny Věrka a Diane. Sluníčko svítilo až do svého západu a tak se nám naskytl překrásný výhled shora na velkou část okresu Rokycany a poté i na měsíc v úplňku. Děkuji děvčatům za mrkev a jablka pro koně a příspěvky na špičkové krmivo St. Hipollyt. Samozřejmě mě těší rostoucí zájem o jízdu na našich koních, ale opět opakuji, že se nespecializuji na výuku jízdy na koni pro začátečníky.

Přeji úspěšný rok 2018 a když budeme zdrávi, těšíme se na viděnou na některé z letošních výstav pro velšské poníky a koně.

Nové fotografie byly přidány do odkazu Fotografie / Rok 2018.


21.01.2018, D. Frieslová


Opravdu vydařené babí léto jsme si společně všichni užili s koníky Meghan a Athosem. Slunce hřálo jako v létě, obloha byla jasná bez mráčku a listí na javorech lemujících cestu kolem našeho domova zářilo v podzimním slunci žlutou, oranžovou a červenou barvou. Nejen o víkendech, ale i ve všední dny jsem pro velký zájem podnikala vyjížďky na koních do okolí lesa Kotel, stejně tak hipoterapie na louce vedle pastviny byla příjemnou chvílí relaxu a načerpání nové duševní energie. S oběmi dětmi k nám jedenkrát týdně dojížděla z Holoubkova Katka Banduričová, každou neděli jsme s Diankou vyhlížely děvčata ze sousedství - sestry Nových, které k sobě do party přizvaly v září i šestiletého bratrance Míšu a tak k nám po dlouhé době chodí jezdit na Atíka konečně zase mladý muž (pokud nepočítám našeho siláka Denise, který jezdí kondičně každé pondělí a každodenně mi nadšeně pomáhá u koní s nejrůznějšími pracemi). Každý víkend u nás tráví čas péčí o Atíka i jízdou na něm parádnice Andělka z Mirošova. Už neuvěřitelných 6 let uplynulo od účasti na výstavě v Plasích Adélky Černé s Trawel Athosem. Ta vyspěla v krásnou patnáctiletou slečnu a nadále dochází jezdit pravidelně už rok v rámci hipoterapie pro skoliózu. Dospělou posilou v našem týmu stáje je věrná (letos maturující na gymnáziu) Adéla Zajíčková z Holoubkova. Každý pátek v délce dvaceti minut své chodící nohy propůjčil Atík devítiletému usměvavému Jakubovi, kterého přiváží jeho rodiče v rámci hipoterapie. Až z Prahy k nám nelitují vážit cestu děvčata Vinšovi. Terezka i Eliška se cítí na naší zahradě jako doma a vděčnost jejich maminky za rodinný a přátelský přístup z mé strany mě ujišťuje v tom, že tato cesta, kterou jsem si vybrala po ukončení mateřské dovolené, je tou správnou. Úplně poprvé v životě si přišla k nám na hřbetě klisny Meghan splnit svůj sen o projížďce několikanásobná babička žijící na Slovensku, která přijela navštívit k nám do Čech jedno ze svých vnoučátek - malou Míšu a svoji dceru, žijící přímo v Kamenném Újezdě. Meghan její očekávání naplnila a máme přislíbenou další návštěvu v budoucnu. Závěrečnou sladkou tečkou mlhavého čtvrtečního dopoledne bylo svezení maličké jeden a půl leté Míši, která se až dosud na cizím koni bála sedět, přestože koně dle maminky zbožňuje. "Mazel" Meghan potvrdila svůj talent na vštípení důvěry člověka směrem ke koni a několik minut svezla na svém holém hřbetě malou Mišku i její sympatickou maminku. I snimi se prý můžu těšit opět na viděnou. Stejným způsobem se podařilo i Atíkovi zbavit strachu a nejistoty malého Lukáška z Kožlan, který přijel se svými rodiči jednoho zářijového dne. Nejprve jsem Lukáška zbavila s pomocí stejně staré Dianky strachu z kontaktu s velkým zvířetem při hřebelcování Athosovo srsti. Potom se bez studu předvedla Tomáškovi v sedle Dianka, která odvážně klusala ve výběhu i sama bez vodiče. No a za půl hodiny už maminka dychtivě mačkala spoušť fotoaparátu se slovy, že to budou příbuzní koukat, že se mi podařilo s Lukáškem to, co ještě nikomu předtím ne.. Lukášek seděl na Athosovi uvolneně, usmíval se od ucha k uchu, kousek si i zaklusal a při odjezdu domů mi nadšeně mával z okýnka u auta. Právě takové jsou ty chvíle, kdy stojí za to, žít. A každodenně bez dovolené se obětavě starat o ta nádherná čtyřnohá stvoření. Po letech jsem si vzala do ruky knihu Montyho Robertse Muž, jenž naslouchá koním. A začala si opakovat jazyk "equs", abych svým svěřencům co nejlépe rozumněla a posilovala v nich důvěru, natolik nezbytnou při jejich využití jako terapeuta pro lidi s fyzickým i duševním handicapem. Zároveň potřebuji samozřejmě i já čerpat odněkud hodně trpělivosti, duševních sil a radosti v srdci na rozdávání druhým. Jakmile se zahledím na svoji kopii, vysněnou dceru a dvojnásobně velkou milovnici koní než jsem já, jsem tak šťastná, jak jen může matka být. A ani v nadcházejícím ročním období - v zimě se tak nemůže stát, aby mé srdce v chladných dnech zamrzlo a přestalo rozdávat prostřednictvím koní radost všem, kteří o ni přijdou až k prahu našich dveří požádat.

Na viděnou s vámi se těší a pevné zdraví přeje

Dita Frieslová


01.11.2017, D. Frieslová


O   víkednu 19.-20. 8.2017 jsme se s manželem zúčastnili XX. Národní výstavy welsh pony a cob v Plasech. Jelikož jsme byli pořadateli přizváni do organizačního týmu v roli stewarda a hlasatelky, nechali jsme naše čtyřnohé krasavce Meghan a Athose doma a raději se na 100% věnovali po oba dny úkolům, které si naše profese na přehlídce žádaly. Děkuji prarodičům za hlídání našich dětí, byla to příjemná změna, být zcela vyjímečně sami dva. Kdo nemá tři a více dětí, nepochopí... Letošní jubilejní ročník výstavy, kterou uspořádali již podvacáté manželé Blažkovi (a já mohla jako jediná po jejich boku dvacetkrát přiložit ruku k náročným přípravám akce), byl zdařilý a milý co do přízně počasí, přátelské atmosféry, úpravy výstavního areálu i dojemných předání pohárů a cen do rukou šťastných chovatelů koní, či dětí milujících nade vše své poníky.. Obzvlášť příjemná a znalosti z vystavování koní rozšiřující byla společná večeře v loveckém restaurantu u jednoho stolu s posuzovatelkami z Walesu a jejich tlumočníky...

Bylo mi ctí, podílet se na hladkém průběhu konání výstavy, vidět se tváří tvář opět po roce s celou řadou hodných a obětavých lidí, stát se sponzorem oblíbené výstavní třídy Lead Rein, ve které moji synové dohromady třikrát zvítězili, a prožít okamžiky štěstí a pokory s nejdražšími přáteli Petrou a Pavlem, kteří zcela objektivně zvítězili v nedělním šampionátu jezdeckých a vozatajských soutěží. Jen se tak potvrdilo to, že svou pílí, láskou a nadáním pro odchov hříbat (který každý koňák vážně nemá) to dotáhli za dvacet let výstavnictví v ČR až na post nejúspěšnějšího hřebčína zabývajícího se chovem velšských poníků a koní - TRAWELSTUD.

Více fotografií najdete v odkazu Fotografie - Rok 2017, výsledky jednotlivých soutěží pak na http://www.welsh-cz.com.

Můj kratičký článek spolu s fotografiemi Terezy Huclové bude otištěn v říjnové čísle nejčtenějšího měsíčníku JEZDECTVÍ.

Po celé léto jezdíme s dětmi na koních v polesí Kotel a nikterak jinak tomu bude i v období podzimu. Těšíme se na Vás !



    

27.08.2017, D. Frieslová


Čas běží neúprosně rychle, letní prázdniny se přehouply do druhé půlky a v naší stáji se stále střídají usměvavé tvářičky dětí nadšených z projížďky na koních... Po dvou měsících od úmrtí Metty, kterou mi denně připomínají desítky fotografií a celá řada předmětů v sedlovně, je u nás živo a veselo. Čím více dětí vozím na koních Athosovi a Meghan, tím více obdivuji jejich charakter a povahu a uvědomuji si, že to nejlepší mi ve stáji stále zbylo... V současné době dochází 1x týdně na hipoterapii 5 dětí, desítka dalších na relaxační projížďky po okolí lesa Kotel. Jak jim to na koních sluší, si můžete prohlédnout v odkazu Fotografie - Rok 2017.

Srdečně Vás také zvu jménem pořadatelů do města PLASY (Plzeň- sever) na XX. Národní výstavu velšských poníků a koní , v rámci které bude možnost shlédnout i Shetlandské poníky a Irské koby. Jubilejní přehlídka společně s jezdeckými a vozatajskými soutěžemi se bude konat o víkendu 19. - 20.8.2017. Více informací se dozvíte např. na http://www.trawelstud.com.

Vydařený měsíc srpen přeje za tým stáje DiF Dita Frieslová.

    

30.07.2017, D. Frieslová


Sedím vedle ní v trávě, v horním roku výběhu, kde to měla ráda... Hladím jí po její bílé hvězdě na čele, slzy tečou proudem po tváři, v ruce svírám kus její rezavé hřívy, kterou jsem stihla ustřihnout na památku chvíli před tím, než ulehla na zem... Bojovala ze všech sil, ale její náhlé akutní střevní potíže nebyly léčitelné.. Udělala jsem nejtěžší rozhodnutí v životě, správné rozhodnutí.. Byla jsem u ní do posledního výdechu, slunce nám svítilo nad hlavou a já musela s bolestí u srdce říct :" Sbohem, Metty. A děkuji. "

          

Je červen, rok 1993 a já úplně poprvé přijíždím s rodiči do malé vísky Štichovice na návštěvu manželů Blažkových. Právě mají ve stáji dvouměsíční hříbátko. Je tím úplně prvním hříbětem ze všech, které se postupně narodí v průběhu 25 let na pastvinách pozdějšího hřebčína Trawel. Je to klisnička, ryzka s odznaky, na které o tři roky později pojedu svoji první Hubertovu jízdu v životě a sice hned ve společnosti slavné rodiny Váňovy z Bohuslavi za přítomnosti kamer televize Nova. Právě Hubertovy jízdy Metty tzv. sedly na tělo a za svůj dlouhý život jich v roli "lišky" absolvovala hned několik. Tiše se loučím se svým prvním koněm. Paní doktorka mě utěšuje, že jsem pro nim udělala spolu s ní vše, co bylo v našich silách.. Přišel její čas. Marně se trápit tím, že tu ještě mohla nějaký ten rok běhat navíc. Neexistuje dokonalý život, jen dokonalé smíření. Smiřuji se se skutěčností, že mi odešla náhle, v kondici, bez předcházejících viditených obtíží. Měla lesklou srst, která se na slunci třpytila jako zlato,pevná kopyta, zdravé nohy, které by jí mohl kdejaký mladý koník závidět. Ještě před měsícem se rozběhla volně pasoucí se na louce za nedaleko vzdáleným valachem v sousední stáji. Běžela tak rychle a ladně podél pole s kvetoucí řepkou, až se přihlížejícím lidem z okem tajil dech.. Neměla dechové problémy, ani potíže se srdcem. V dubnu to s Věrkou v sedle "naprala v rychlosti" po louce, vyhazující kopyty k nebi, až jsem měla strach, zda to "rodeo" z radosti Věruška usedí. Useděla a do Metty se za pár jízd zamilovala. Tak jako desítky jiných děvčat. Byla mercedes mezi koňmi. Svezla hezky stovky dětí nebo dospělých.

Zvedám oči od Metty a vidím Lucku, jak přichází prostředkem výběhu k nám, aby se s kobylkou svého života rozloučila. Usedá statečně ke mě do trávy, začíná hladit Metty po krku. Tak už nás tu má Mettynka obě. Vzpomínáme na hezké zážitky prožité s ní. Jedna myšlenka střídá druhou. Jen já vím, kolik práce jsem musela oddělat daleko za hranicemi Čech, aby mohla tato ryzka patřit právě mě. Nejde se zcela zbavit výčitek, jestli přeci jen nešlo něco udělat jinak. Nakonec vítězí klid v duši a smíření s tím, že to je život. Jednou zkončí pro každého z nás. A ona ho měla krásný, delší než mnoho jiných teplokrevníků, nestrádala. Zemřela mi s hlavou v náruči, ne někde sama opuštěná na pastvě a v bolestech...

Sedím na terase, dívám se do výběhu na pasoucí se koně Meggie a Athose. Ještě občas zařehtají s hlavou natočenou směrem, kudy jim "šéfová" stáda odešla. Meggie to nemá lehké. Byla se svou mámou každý den 17 let. Rozmýšlím, že až přijde ten správný čas, přivezu jim mladého kamaráda. Jasné je jedno. Vím přesně kam pro něj pojedu. Tam kde se rodí výstavní šampioni, zdraví a charakterní koně s velšskou krví. Do hřebčína Trawel. Pročítám zpětně SMS zprávy, které jsem dostala od přátel ve čtvrtek 25.5.. V den, kdy jsem ztratila pracovitou kobylu, se kterou jsem neměla po dvacet let žádné velké trápení. Kobylu, která mi dala nádherné hříbě a svedla mojí a manželovu životní cestu v jednu společnou... "Měla lepší život, než mají mnozí lidé." "Dívá se na Tebe s láskou z nebe a pase se spokojeně na nekonečné louce.." "Já přišla o svou kobylu ve čtyřech letech a dodnes jsem se s tím nevyrovnala. Těch 24 let je krásný věk." Taková slova stojí v těch zprávách, které mi došly, aby mě podpořily. Je pátek 26.5.,slunečný, horký den. Ke stáji přichází se synem na hipoterapii sousedka z ulice. Podává mi do rukou krásnou kytici a čokoládu. I ona je se mnou v bolestnou chvíli. Ikdyž mě postihla ztráta, jsem stále nadmíru bohatá. Láskou, kterou dál budu rozdávat druhým a vědomím, že mě a Metty má tolik lidí rádo.....

I v letním období pokračuje provoz ve stáji DiF bez omezení. Dále nabízíme svezení na velkém koni a poníkovi pro děti i dospělé, hipoterapii u skolióz a dětí s pohybovým handicapem. Jízdy na koni mohou využít i děti z příměstských táborů či narozeninoví oslavenci. 1. června zahájila docházku k našim koním dlouholetá kamarádka Katka se svými dětičkami. Z charakterního chování Athose byla právem nadšená. I já jsem za Athose ráda při hipoterapii u nechodícího Kubíka K., kterému poník během jízdy půjčuje své zdravé nohy k pohybu vpřed uprostřed krásné krajiny v našem bydlišti. (viz foto) Děkuji Lucce Špelinové, Věrušce Šulcové i jejím rodičům, manželovi i svým rodičům za pomoc a podporu ve chvílích těžkých pro každého milovníka koní. Děkuji paní MVDr. Janouškové za ochotu, profesionální přístup, předání cenných zkušeností a podpůrnou léčbu v posledních hodinách života kobylky Metty, jejíž jméno už nikdy pod lesem Kotel na tomto světě nezavolám.... Přeji Vám krásně prožité léto a těším se společně s vámi u nás doma na viděnou!


11.06.2017, D. Frieslová


První zima, kterou jsme prožili s našimi koníky v novém domově by si zasloužila přívlastky - vydařená, mrazivá, na slunce, třpytící se sníh a krásné projížďky nejen po polích bohatá, zkrátka ideální zima. Koníci se těší dobrému zdraví, rádi v uplynulých týdnech dováděli ve výběhu ve sněhu, váleli se na zemi nebo se jen v leže vyhřívali na zimním slunci. Každou tu chvilku jsme mohli díky vzájemné blízkosti prožít s nimi... Od projížděk či hipoterapie u děvčat se skoliózou nás neodradily ani velké mrazy. O to horší období prožíváme nyní s končící zimou a nastávajícím obdobím jara, kdy je v okolí bláto všude, kam se jen člověk podívá... Nezbývá než zvýšit péči o kopyta, aby zůstala zdravá a pevná a vyčkávat teplé dny, kdy jarní sluníčko všechny louže vysuší. Až se tak stane, rozšíříme naši nabídku svezení dětí na koních o dopolední program pro batolata a děti předškolního věku se svými maminkami na rodičovské dovolené (viz odkaz O stáji).
V létě letošního roku si budu připomínat přesně 20 let od svého odjezdu za hranice naší země s cílem nastřádat potřebnou hotovost na zakoupení ryzky Metty. Kobyly, která mi vše vrátila více než stokrát. Dokázala jsem jít za svým snem, i když mi bylo pouhých osmnáct let. Mrzí mě, že se nenašla v mém okolí dosud žádná další dívčina, která by si pořídila vlastního koníka pouze ze svých úspor...

Přeji všem vydařené jaro a těším se s nováčky v naší stáji na viděnou.

Motto: Nesnažte se, aby se vše, co se děje, odehrávalo podle vašeho přání, přejte si ale, aby se vše stalo tak, jak se stát má, a váš život bude klidný.   (Epiktetos)

Přidána fotogalerie Rok 2017.


19.03.2017, D. Frieslová


NOVÝ DOMOV
S radostí i pokorou oznamujeme skutečnost, že jsme se dne 21.10.2016 nastěhovali do našeho nového útulného domečku v Kamenném Újezdu u Rokycan. Novou přesnou adresu bydliště naleznete v odkazu Kontakty. Společně s námi v novém domově pod lesem Kotel bydlí i naši tři koníci, kteří se tu těší z prostorného výběhu, neustále čerstvé vody a jsou pod neustálým dohledem. Společným bydlením rodiny a koní se tak splnil můj velký sen z období již předškolního věku. Byly časy, kdy jsem za svými koňmi dojížděla do pronajatých stájí desítky kilometrů. Nyní mě od pohlazení hebkého nosu mých ryzáků dělí od terasy u obývacího pokoje pouhých deset kroků.
Od listopadu se k nám do týmu stáje vrátila "naplno" slečna Věrka Šulcová a v rámci hipoterapie i Adéla Černá. Naopak nováčky v pravidelných vyjížďkách na Metty a Athosovi jsou Terezka a Barborka Nových.

Děkuji všem za přízeň v uplynulém roce a přeji do nového roku 2017 pevné zdraví a dostatek trpělivosti při čekání na váš splněný sen.

Nové fotografie z podzimních dnů a času adventu jsou k prohlédnutí v odkazu Fotografie / Nový domov - rok 2016.


29.12.2016, D. Frieslová


V   letošním roce jsme prožili skutečně vydařené léto v blízkosti našich koníků. Nejprve naši stáj navštívily děti z mateřské školy Čechova v rámci plánovaného dopoledního programu společně s paní učitelkou Květou Hrnčířovou a paní asistentkou. Společně s Denisem jsme děti v krátkosti seznámili s každodenními povinnostmi v rámci péče o koně a následně se všechny děti do posledního svezly na Trawel Athosovi. Jako závěrečné rozloučení měla úspěch Denisova ukázka jízdy na poníkovi bez držení se rukama madel, za kterou si vysloužil od svých dnes již ex-spolužáků velký potlesk.
V červenci zavítal ke koním příměstský tábor vedený Mgr. Janou Štercliovou (školní klub Cézar). Hrozící bouřka nakonec toho dne udeřila až po svezení všech dětí na klisně Meghan a valachovi Athosovi. Poděkování za organizační pomoc patří Adélce Zajíčkové.
Třetí stejně úspěšnou letní akcí byla premiérová oslava narozenin s překvapením na půdě stáje „Pod Kotlem“. V srpnu mě oslovila maminka osmileté Míši, že by ráda zorganizovala pro svoji dceru narozeninovou oslavu. Zmíněným překvapením mělo být pro oslavenkyni a její hosty svezení na koních ve výběhu stáje Pod Kotlem. Vše klaplo na jedničku (včetně počasí) a tak se v neděli 28.8. svezlo dle osobního výběru na velkém či malém koni přibližně 15 dětí. O letních prázdninách navíc naše rodina vycestovala na dovolenou do jižních Čech. Společnost nám v penzionu Bašta mé dobré známé (kde mimo jiné také chovají koně) u obce Bošilec dělala rodina Sašky Matkovičové, která už jezdí u nás na Athosovi 2 roky a na mé doporučení nově i v JS Kozolupy. Děti náramně bavila práce ze země s kobylkou plemene minihorse (viz foto v odkazu Fotografie). V průběhu léta jsme již všechny věci pro koně přestěhovali do nové klubovny a sedlovny i stáje v Kamenném Újezdu u Rokycan a začali provozovat relaxační vyjížďky pro pokročilé jezdce i výuku jízdy předškoláčků na pony v místě našeho nového bydliště. Děkuji manželovi za stavbu nové pastviny, díky které se naše prostory pro pastvu dvou a půl koní rozšířily na ideální výměru 2 hektary.
Přeji všem lidem ve zdraví prožitý podzim a všem koním dostatek s láskou věnované péče.


06.11.2016, D. Frieslová


O   víkendu 20.-21.8.2016 jsme se s manželem a naší rozkošnou dcerkou Diane zúčastnili 19. ročníku Národní výstavy welsh pony a cob ve městě Plasy. Už v březnu letošního roku mě pan Blažek z pořádajícího hřebčína oslovil, zda bych neokomentovala dvoudenní přehlídku poníků a koní s doprovodnými sportovními soutěžemi. Musela jsem si vybrat. Buď se po osmi letech vrátím do křesla hlasatelky akce nebo se budu výstavy účastnit s ostatními soutěžícími. Popřípadě využiji nabídky pana Blažka, že mě jako vodiče poníka v soutěži Lead Rein zastoupí. Jelikož se však už letos syn Denis dočkal na Mezinárodním šampionátu vytouženého poháru za vítězství v soutěži Lead Rein a nemá do budoucna žádné velké soutěžní ambice, rozhodla jsem se, že ani tentokrát nenecháme s manželem Petru a Pavla Blažkovi ve štychu a přiložíme ruku k práci, která čekala na celý organizační tým. Výstava se celkově zdařila. Program byl pestrý, kvalita koní vysoká, pan posuzovatel z Dánska byl sympaťák. Oproti předpokládanému času ukončení přehlídky jsme byli 2 hodiny v náskoku, takže i průběh akce byl plynulý bez zbytečných průtahů a celé dění v Plasích navíc korunovalo překrásné počasí. Bylo mi ctí spolupracovat s tolika mladými, přátelskými lidmi, kteří pro národní výstavu obětovali neuvěřitelné množství volného času, energie a kus svého srdce. Manželům Blažkovým tedy není moudré závidět fenomenální výstavní úspěchy, jako spíše velké množství lidí, kteří je podporují, obdivují a mají upřímně rádi. Blahopřeji majitelům vítězných koní a zejména ostatním kolegyním - maminkám k dojemným úspěchům jejich dětí. Několik fotografií z akce najdete v odkazu Fotografie/Rok 2016.


28.08.2016, D. Frieslová


Psal se rok 2012. Na Mezinárodním šampionátu v Hradci Králové poprvé v historii výstav pro velšské poníky a koně zvítězil v rubrice Lead Rein na bezudidlové uzdečce syn Dominik Friesl. Na tribuně mu palce pro štěstí držel jeho vlastní o 6 let mladší bratr Denis. Právě jemu - Denískovi předal Dominik pomyslné žezlo v tréninku jízdy na koni společně s motivací dokázat to, čemu hodně věříme a z hloubi srdce si přejeme. V neděli 19. června roku 2016 se Denisovo a současně i mé přání, převzít z rukou posuzovatle nablýskaný pohár a žlutou kokardu za 1. místo ve výstavní rubrice Lead Rein, vyplnilo. Další z mých snů se stal skutečností. Vzhlížela jsem k nebi a děkovala Bohu, že mi dal tak báječného syna, jakým je Denis. Hned na začátku letošního roku jsem se rozhodla, že rozhodně nehodlám podřídit veškerý volný čas tréninku v jízdě na poníkovi, abych se přiřadila k ostatním značně ambiciózním maminkám malých jezdkyň v seriálové soutěži Lead Rein pohár. Naučila jsem naproti tomu Denise obstojně lyžovat, dobře plavat a výborně běhat. Náš společný trénink na letošní soutěž Lead Rein se omezil pouze na dvacetiminutový výcvik na jízdárně 1x týdně. Jelikož však Denis dostal od narození do vínku pěkný jezdecký sed, soutěživého ducha, snaživost, trpělivost a především lásku ke koním, stačilo to k tomu, aby pro naši stáj Pod Kotlem vybojoval v soutěži "poník na vodítku" v pořadí třetí první místo.
   Velký podíl na pěkné prezentaci na šampionátu má především poník Trawel Athos, který se rok od roku stává zkušenějším a oddanějším partnerem nejen pro začínající jezdce. Poděkovat bych chtěla paní Ireně van Vuurenové, že se před lety rozhodla zariskovat a jít spolu se svým organizačním týmem nevyšlapanou cestou v otázce povolení účasti na výstavě s poníkem bez udidla. Dnes už nikdo nepochybuje o bezpečnosti jízdy na koni na bezudidlové uzdečce a tak jako byli všichni přihlížející diváci v Hradci Králové svědky bezproblémové jízdy na zcela ovladatelném, Athosovi bez udidla, zároveň se stali svědky několika nehezkých pádů jezdkyň z nezvladatelných koní uzděných klasickou uzdečkou s "bezpečným " udidlem. Za uplynulé roky, kdy neměli posuzovatelé přímo z domoviny velšských poníků sebemenší problém s přidělením nejvyššího umístění v soutěži Lead Rein se tedy potvrdilo, že rozhodně větší potíže s přijetím odlišného uzdění poníka mají čeští chovatelé velšů společně s organizátory výstav a Lead Rein poháru než dlouholetější milovníci velšské krásy z Veké Británie. Denis se s Athosem zúčastnil též soutěže Mladý vystavovatel, kde si s poníkem na výstavní ohlávce vedl dobře a úměrně svému věku a dosavadním zkušenostem.
   Do soutěže Open Ridden jsem Athose přesedlala větším sedlem z dílny Jana Hauzra třináctileté Věrce Šulcové, která si účast na výstavě užívala plnými doušky a samotná možnost prezentovat se s milovaným Atíkem už pro ni byla bez ohledu na konečné pořadí v soutěži největším štěstím. Atík byl na šampionátu značně unavený a neukázal s Věrkou tolik, co v domácím prostředí, ale rozhodně jejich předvedení nebylo ostudou (spíše naopak) nebo dokonce důvodem k opuštění výstavního ringu či k diskvalifikaci jako u jiných jezdkyň.
   Stejně jako v loňském roce jsme dvoudenní účast na šampionátu v Hradci pojali jako kratičkou rodinnou dovolenou a budeme rádi, když se nám podaří, se ve zdraví účastnit i dalších ročníků jen tak pro spestření všedního života kolem našich koní. A možná brzy předá Denis pomyslné žezlo své vlastní sestřičce Diane, která je v blízkosti koní ve svém živlu ...

Vydařené léto přeje Dita Frieslová

     

04.07.2016, D. Frieslová


Poslední květnovou neděli, v Den koní, proběhlo u našich koníků pod lesem Kotel idylické sváteční odpoledne, během kterého se za slunečného počasí svezlo na koňském hřbetě několik různě starých dětí i jejich maminek. Poslušní koníci byli ke svému svátku obdarováni mrkví a jablky a i já jsem zcela nečekaně obdržela od dlouholetých přátel milý present, který najde i své praktické využití v novém domově. Příští rok se tedy už budeme těšit na viděnou na nové adrese. Za organizační pomoc děkuji moc Lucce Špelinové a Adéle Zajíčkové.

Nové fotografie pořízené v průběhu letošního jara najdete v odkazu Fotografie / Rok 2016.

„Život je první dar,
láska je druhý
a porozumění třetí.“


Vzkaz chovatelům koní :
„Přála bych si, abyste se dokázali naučit porozumět vašim koním a tím se vyvarovali chyb a omylů, které jim strpčují život.“

Vzkaz všem ostatním lidem dobré vůle :
„Važte si daru žití na tomto světě, nepromarněte šanci skutečně milovat celým srdcem a snažte se porozumět jednání druhých lidí, než jimi začnete opovrhovat.“ Motto : "Jediné, co opravdu vlastníme, je láska, kterou můžeme dát druhým."


21.06.2016, D. Frieslová


Zima je definitivně za námi. Užili jsme si s koníky velmi hezké chvíle bez zdravotních problémů. Tak jako koníci už se nesmírně těší na čerstvou jarní travičku, my lidé se těšíme na teplé, slunné, jarní dny a novou jezdeckou i výstavní sezónu. Nadcházející měsíce nás čeká nabitý program. Od 1. května rádi uvítáme ve stáji nedočkavé zájemce o svezení na koních, kteří se už v únoru telefonicky hlásili k návštěvě našich koníků. Na konci května dostanou u příležitosti svátku Dne koní možnost svezení na koni zejména naši nejmenší. V červnu bych ráda do stáje Pod Kotlem pozvala na jedno odpolední setkání a zavzpomínání všechny ty, kdo v uplynulých letech navštěvovali stáj Pod Kotlem a jezdili na Metty, Meghan či Athosovi. 15. června 2016 to totiž bude přesně 15 let od chvíle, kdy se naši koníci do Rokycan přistěhovali a začala se psát historie jejich působení v polesí Kotel. V sobotu 18. června bychom se s naším týmem a Trawel Athosem účastnili rádi Mezinárodního šampionátu v Hradci Králové. Ani v letošním roce se nám ,doufám, podaří nevynechat Národní výstavu v Plasích, ke které mám hluboký osobní vztah. Letošní léto máme také naplánovanou pravidelnou kontrolu stavu chrupu našich koní od paní zubařky z Prahy. Samozřejmě počítáme od jara do podzimu s provozem hipoterapie u stávajících klientů a osobně se nejvíce těším na návštěvu dětí z mateřské školy s doprovodným programem včetně svezení na velši Atíkovi a již tradiční program pro děti z příměstského letního tábora. Nejočekávanějším dnem "D" letošního roku ovšem bude den, kdy se splní náš sen. Společný sen manželů ke 13. výročí od svatby. Sen o vlastním domě, z jehož oken se budeme dívat přímo na stáj a výběh pro naše ryzáky uprostřed krásné přírody a samozřejmě i na koně jako takové...
Přeji všem chovatelům koní, aby si s nadcházejícím krásným ročním obdobím dokázali dát předsevzetí, že svůj zájem o fyzické a duševní zdraví koní budou stavět nad zájmem o získání co největšího počtu kokard a pohárů, o své vlastní pohodlí, o co největší ušetření finančních prostředků a že se pokusí nemařit zbytečně kvůli rozdílným názorům, závisti a tak podobně mnohdy i dlouholetá přátelství s ostatními milovníky koní. Všem ostatním přeji, aby se jim také splnil sen z dětství jako mě, protože pak teprve jako opravdu štastní lidé dokážeme v životě mnohem víc dobrého pro nás navzájem.

Motto : "Jediné, co opravdu vlastníme, je láska, kterou můžeme dát druhým."

Zimní fotografie naleznete nově v odkazu Fotografie / Rok 2016.


25.03.2016, D. Frieslová


Přeji Vám, ať Vás v novém roce provází na každém kroku štěstí po cestě za splněním vašich snů. Přeji Vám zdraví těla i duše, protože bez nich byste neudělali ani krok. Přeji Vám vyrovnanost v srdci, abyste měli na té Vaší cestě po boku opravdové přátele, kteří Vám pomůžou se zvednout, pokud klopýtnete. Přeji Vám pokoru, cílevědomost a odvahu, abyste se nenechali odradit neúspěchy hned na samotném začátku. Přeji Vám, aby vaše radost ze splnění Vašich snů byla zároveň upřímnou radostí Vašich nejbližších. Přeji Vám, ať Vaše splněná přání probudí dobro v srdcích druhých lidí. Přeji Vám, ať splnění Vašich snů není na svém konci korunováno závistí lidí v okolí. Všem majitelům koní přeji, aby v novém roce měli své oře zdravé a nevystresované. Kéž během roku 2016 přibyde více skutečných milovníků koní, kteří citlivé zacházení s koňmi staví nad svou touhu po vítězství za každou cenu.

Děkuji všem za jejich pomoc a podporu během uplynulého roku!


01.01.2016, D. Frieslová


Radostné Vánoce prožité ve zdraví a v blízkosti milovaných lidí (i koní) Vám přeje za celý tým stáje Pod Kotlem

Dita Frieslová


Poměrně teplý a slunný podzim nám dal příležitost trávit u koní v dobré náladě mnoho vydařených a nezapomenutelných chvil, na které budeme rádi vzpomínat s hrnečkem teplého svařáku nejen při tradičním vánočním setkání u koní s rozdáním dárků o 4. adventní neděli. Díky první sněhové nadílce dne 22.11. jsme si užili v sedlech koní romantickou vyjížďku do zachumeleného lesa a stihli nafotit několik málo amatérských fotografií rozdováděných koní ve zasněženém výběhu (viz odkaz Fotografie / Rok 2015). S blížícím se koncem roku jsem si uvědomila, že v současnosti mám kolem sebe tým nejlepších lidí za celou dobu působení s koňmi pod Kotlem, za což jsem velmi vděčná. A dobře vím, že se to nestalo samo od sebe. Jakmile totiž šíříte štěstí kolem sebe na druhé lidi, je nemožné, aby trochu toho štěstí neulpělo i na vás… A co je tím skutečným štěstím ? Najít klid duše. Kéž se to podaří nejlépe hned o letošních vánočních svátcích i vám ! Zapomeňte na drahé hmotné dárky. Nejhodnotnějším dárkem je láska, kterou můžete dát, úsměv, který nic nestojí. Police plné pohárů, stáj plnou importovaných koní nikomu nelze závidět. Opravdovou hodnotu má jen čisté svědomí, že jsme nám blízké lidi učinili šťastné a udrželi harmonii uvnitř rodiny. Opravdové rodiny. Rodiny, kde jsou máma a táta manželé a jejich děti jsou vlastní sourozenci. Možná jsem staromódní, ale dnešní soužití lidí typu „na hromádce“ v domě plném nevlastních sourozenců zkrátka neuznávám jako skutečnou rodinu. A ta je základ fungující společnosti. Téměř každý prahne po tom, mít stále víc a být úspěšnější, přitom štěstí se skrývá v tom – dělat rádi to, co dělat musíme, ne jen dělat to, co máme rádi. Jsem šťastná, že mi zdravotní stav umožňuje kdykoli se vyhoupnout na koňský hřbet, kdykoli propůjčit své koně druhým, abych obohatila i jejich život. Jsem šťastná, že mám tři zdravé děti s jedním životním partnerem a nemohu se dočkat, až budeme všichni společně trávit čas pod vlastní novou střechou domku, z jehož oken uvidím na ty, kteří nejsou zahlceni závistí, podlézavostí a falešností, jen touhou – žít. Koně.

     

19.12.2015, D. Frieslová


Od Národní výstavy v Plasech uplynulo již několik týdnů, léto vystřídal podzim a my nad vydařenými fotografiemi paní Věry Markové ( nově viz odkaz Fotografie / výstavy 2015) vzpomínáme na vydařenou akci s přátelskou atmosférou a možností vidět na jednom místě v jeden čas tolik nádherných velšů . Po několika málo trénincích věnovaných právě účasti na výstavě a sportovním dni v Plasech jsme se vrátili zpět k jízdě na koních po loukách a lesích jen tak pro radost naši a zároveň i jejich. Všichni jsme pocítili, že takto, bez diváků, hluku z reproduktorů a subjektivního hodnocení posuzovatele je to stejně nakonec nejlepší. Nezříkáme se účasti na některé z dalších akcí pro velšské poníky a koně, ale protože stavíme jemné zacházení s koněm nad trofeje ze soutěží, ve kterých hraje prim nejlepší čas a nejnižší počet trestných bodů namísto klidné ruky jezdce, perfektního sedu v sedle a bezbolestného uzdění koníka, bude pro naše děti z týmu stáje možnost soutěžit podle platných pravidel pouze ojedinělým slavnostním předvedením se na veřejnosti během zcela všedního roku kolem koní . Snaha o změnu pravidel v otázce uzdění poníka je marná, pokud o pravidlech rozhoduje někdo, komu zavedené metody z dřívější doby připadají správné a řídí se podle pravidel v cizích zemích, namísto citu pro koně. Nepatřila jsem díky bohu k maminkám, které v cílové rovině hubovaly dětem, co vše při soutěži pokazily a jak to tudíž ohrozí jejich pořadí v soutěži . Děti svěřené mě do tréninku nepatřily díky bohu k těm, kterým dokonce nahlas vytkla hlasatelka jejich škubavé pohyby rukami za otěže vedoucí k udidlu v citlivé hubě koně za účelem „potrestání“ poníka. Mým přáním je pouze, nadále předávat skrze koně dětem (i dospělým) radost, dobíjet lidem energii přes kontakt s koňmi, umožnit jim prožít část dne v přírodě na čerstvém vzduchu a rehabilitovat při tom svou pohybovou i duševní stránku těla. Jsem ráda, že je v mých silách, to zvládnout. Přeji všem radostně prožitý podzim!

„Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl.“ (Karel Havlíček Borovský)

Opět se nám kvapem přiblížil konec jezdecké sezóny. Možnosti svezení na koních můžete využít už jen do konce měsíce října. V období listopad 2015 až březen 2016 budeme jezdit a provozovat hipoterapii v závislosti na počasí.



     

10.10.2015, D. Frieslová


Horký triumf Věrky Šulcové
Před šesti lety jí chybělo několik mléčných horních zubů, když ze sedla Trawel Athose přebírala od pořadatelů Národní výstavy v Plasech věcné ceny za 2. místo v soutěži Lead Rein . V letošním roce , konkrétně o víkendu 29. -30. 8. , se na „místo činu“ se stejným poníkem vrátila. Za ty roky vyspěla v odvážnou a sympatickou mladou slečnu a především v šikovnou a nebojácnou jezdkyni. Druhé „dospělácké“ zuby ji narostly, dlouhý cůpek si nechala ustříhnout a pro svou závodní premiéru na koni tentokrát už bez vodiče si pořídila slušivé jezdecké oblečení v anglickém stylu. Pouhé dva měsíce (1 x týdně) trénovala to, co jiní trénují denně doma na vlastních ponících celý rok. A zabodovala ! V soutěži First ridden se umístila na krásném třetím místě z osmi startovních dvojic. Zatímco některé ostatní jezdkyně se prali se svými poníky o to, jak rychle a kam se pojede a ani s pomocí „bezpečného“ udidla nedokázaly zabránit předjetí jako prvního jdoucího Athose, Věrka se projížděla po výstavním ringu s bezudidlovou uzdečkou na lehce povolených otěžích a klidem ve tváři. V neděli startovala s Atíkem v soutěži slalom, do které se přihlásilo celkem 25 jezdců na koních. V prvním kole nezazmatkovala a Atíka, který chtěl vyjet jiným směrem okolo tyčí, vrátila bez biče a škubání za otěže zpět na trať. V druhém kole za mohutné podpory fanoušků vylepšila čas z předchozího kola o celých 16 vteřin a s časem 29, 1 s patřila mezi osm nejlepších jezdců 18. ročníku. Svou prezentací na letošní výstavě welsh pony a cob tak nejen vyvrátila nechvalná slova (určená našemu Atíkovi) jedné příliš ambiciózní maminky slečny, která stejnou soutěž pro pád vůbec nedokončila, ale i dokázala přesvědčit přítomné diváky o tom, že jízda na koni bez udidla není nebezpečná, ale naopak více komfortní pro koně, který se při jízdě soustředí na pobídky holeněmi a sedem a vůbec ne na tupou bolest ve své hubě. Děkuji Věrce i jejím rodičům za to, jak pěkně se po oba dny o Athose v areálu výstavy starali a těší mě, že Věra vyslovila přání – pokračovat nadále v ježdění v naší stáji. Trawel Athos se navíc zúčastnil na výstavě v Plasech i výstavní třídy Lead Rein a Mladý vystavovatel. V obou případech reprezentoval naši stáj s Denisem. Účast v obou soutěžích (pokaždé 15 dětí) představovala v tom horkém počasí s tropickými teplotami náročný výkon pro našeho předškoláčka . Denis však předváděl svůj jezdecký um s úsměvem a patřičnou hrdostí a z věcných cen za 7. a 8. místo měl obrovskou radost. Dobře už věděl stejně jako já, že důležité je se zúčastnit, nikoli vyhrát a raději než na pohár se soustředit na pěkný sed v sedle, citlivé pobídky a klidnou ruku, která s otěžemi neskáče nahoru dolu, jako tomu bylo u mnoha jiných dětí. Kromě sestřičky Dianky fandily Denískovi i prarodiče a v neděli tým fanoušků dětí reprezentující naši stáj rozšířila i Lucka Špelinová s Jindrou, kterým navíc děkuji za péči o kobyly, které zůstali ve stejnou dobu doma. Při večeři u jednoho stolu v lovecké restauraci jsme se s váženým chovatelem velšů MVDr. P. Marečkem a jeho rodinou shodli na tom, že za stávajícího počasí jsou vítězi výstavy všichni přeživší. Organizace akce byla dobrá, jen nás trochu zarmoutil fakt, že výstavní třídy Lead Rein a Mladý vystavovatel neposuzovala z časových důvodů sympatická renomovaná posuzovatelka z GB a tudíž bylo celkové pořadí soutěžících takové, jaké bylo… I letos jsem se stala sponzorem soutěže Lead Rein pro velšké poníky a třináct cen, pořízených z většiny v obchodě Heap Co Žebrák, jsem osobně s hřejivým pocitem u srdce předala našim malým jezdeckým nadějím. Velmi rušivě působilo na 9 z 10 koní ozvučení výstavního ringu. U nahlas řvoucích reproduktorů neustále uskakovali poníci i s dětmi na zádech, až to mnohdy negativně působilo na celkové předvedení a posuzovatelka dokonce svolila kruh zmenšit. V Hradci Králové bylo ozvučení areálu dobré a zároveň únosné pro citlivý sluch koní. V neděli se opět po třech letech účastnil Athos soutěže jízda zručnosti s vodičem. V jeho sedle si svoji premiéru na veřejnosti odbyla sedmiletá Saška (Alexandra) Matkovičová ze Slovenské republiky, která si až na tah pneumatiky vedla v soutěži plné rozličných úkolů velmi dobře. Děkuji rodičům Sašky za rakouské krmivo pro koně jako sponzorský dar. Atík si oproti poslední účasti na závodech zlepšil svůj čas ze 4 minut na 2 minuty a nechal se mnou ze země lehce a nenásilně ovládat. Nebylo nic nepříjemného, co by si člověk odvezl z výstavy v Plasech zpět domů. Až na namyšlené, opovrhující chování slečny stewardky Raffify H., která mnou slušně podaný dotaz odbyla slovy, že svou funkci na výstavě nezastává prvně a zná dobře pravidla soutěže. Podobně odvráceně a chladně se chovala i paní I. Lewingerová. Člověk se tomu musí jen pousmát a hodit to za hlavu. Jsem jediná (nepočítaje manžele Blažkovi), kdo se aktivně zúčastnil všech 18. ročníků výstav welsh pony a cob ( několikrát též v roli stewardky a hlasatelky) a v době, kdy já už stála ve výstavním ringu po boku pana posuzovatele H. Wulfa, školou povinná slečna Hamoudová možná dost dobře ještě ani nevěděla, jak takový pony s velškou krví vypadá. Je to tak. Když se někdo rozhodne jít málo vyšlapanou cestou ( jízda na koni bez udidla) oproti většině koňáků ( rukami škubajících koně za hubu) je to velká troufalost, ale také odvaha, která se vrátí spokojeností a dobrým zdravím poníka či koně. Jsem vděčná za to, že už i v Plasech jsem poslední srpnový víkend narazila na lidi se stejným názorem na věc.

Nové fotografie byly přidány do galerie Výstavy 2015. Do konce října se ještě můžete přijet projet na koni po telefonické dohodě.


06.09.2015, D. Frieslová


Radost sdílená s druhými je dvojnásobná…
Ani horké letní dny neodradily celou řadu zájemců o svezení na koních od návštěvy naší stáje. Za uplynulé dva měsíce k nám našli opakovaně cestu Paulovi s dcerkou Sofií, Čapkovi s dcerkou Kamilkou, slečna Amálka z Oseka u Rokycan, stálá jezdkyně stáje Adéla Z. z Holoubkova a mezi dalšími i staří dobří známí - Šulcovi z Medového Újezdu s dcerou Věrkou, která se v tuto chvíli (po 6 letech od premiéry) připravuje s Athosem na Národní výstavu pro velšské poníky a koně. Tímto srdečně zveme nejen naše fanoušky na XVIII. Národní výstavu welsh pony a cob, která se bude konat v sobotu 29.8.2015 ve městě Plasy a také na nedělní sportovní soutěže, které budou stejně jako výstava probíhat na Velké louce v Plasech od 10 hodin dopoledne. Děkuji Lucce Špelinové za zástup v péči o koně a jejich pastvinu po dobu naší rodinné dovolené. V měsíci červenci nás oslovili vedoucí hned dvou v Rokycanech pořádaných příměstských táborů. Vyhověli jsme s radostí jejich přání a v rámci doprovodného dopoledního či odpoledního programu jsme na hřbetě našich koníků povozili celkem 32 dětí. Děti si navíc směly vyzkoušet práci kolem koní a vyslechly si i naučně- poznávací výklad o chovu koní v současnosti, jejich využití lidmi a o škodlivých účincích železa v jejich hubě a na jejich kopytech na jejich zdraví. Děkuji za dobrovolný příspěvek pro koně, který jsem využila k nákupu masky proti hmyzu pro kobylu Metty.

Těšíme se s obdivovateli velšské krásy poslední víkend v srpnu v Plasech na viděnou!

Zájemci o svezení na koních či o hipoterapii ve stáji Pod Kotlem mají možnost přijet po telefonické dohodě (723 031 258) až do konce října.

Nejnovější fotografie z doposud vydařeného léta najdete v odkazu Fotografie - Rok 2015.

Motto: „Štěstí znamená být s někým a dělit se.“

       

16.08.2015, D. Frieslová


Denisova premiéra v Hradci Králové
Před šesti lety mi podala do náruče porodní asistentka malý bílý raneček, z něhož vykukoval drobný nosánek mého druhorozeného synka. Všechen personál se už v porodnici shodl na tom, že je mi syn podobný. Od prvních chvil jeho života bylo poznat, že to bude čilé a zdravé dítě. O pár let později se ukázalo, že po mě zdědil i lásku ke koním a vůbec ke všem zvířatům, odvahu, živelnost a oblibu k hospodářským pracím. V sobotu 20. června 2015 se poprvé na veřejnosti (v areálu Hradeckého jezdeckého klubu v rámci Mezinárodního šampionátu Welsh pony a Cob) předvedl v sedle poníka Athose a domů si odvezl hned dvě kokardy za 2. a 5. místo z výstavních soutěží LEAD REIN a Mladý vystavovatel. V obou soutěžích byl Denis jediným chlapcem mezi děvčaty. Opět mě polil ten krásný pocit vyjímečnosti mezi ostatními matkami (až na Petru Blažkovou, jejíž syn Jakub se opět umístil na krásném 2. Místě v mladém vystavovateli – blahopřeji !), které přivedly do světa koní pouze své dcery namísto synů. V případě jezdecké soutěže Denis získal za 2. místo z deseti dětí (jediný se účastnil již oficiálně na poníkovi s bezudidlovou uzdečkou )kromě kokardy i věcné ceny včetně dárkových předmětů přivezených až z Walesu a krmivo pro koně, za 5. místo z 15 dětí (v případě některých dětí byl věkový rozdíl až 6 let od stáří v soutěži nejmladšího Denise) v soutěži předvedení poníka na ruce ve výstavním ringu si taktéž Denis vysloužil kromě bouřlivého potlesku přihlížejících dam kokardu a věcnou cenu. Na Denískovi bylo vidět, že si celý průběh soutěže pěkně užíval, ať pršelo, nebo pálilo slunce, hlavně že mohl být nablízku svému milovanému poníkovi ! Šťastné to dítě, říkala jsem si při pohledu na něj při slavnostním dekorování. Je zdravý, krásný, plný energie, velký srdcař, život má před sebou a v jednu chvíli mu fandili a drželi palečky na šampionátu maminka, táta, bráška, sestřička, babička i spousta neznámých lidí, které si získal svou zapáleností pro věc a rozkošností. V kategorii velšských horských poníků, konkrétně ve třídě dospělých klisen a valachů, získal náš TRAWEL ATHOS 1. Místo a porazil tak celou řadu z ciziny importovaných koní. Paní posuzovatelce z Walesu se Atík tuze moc líbil, pohladila si ho několikrát po hebkém nose a udělila mi s úsměvem na tváři několik dobrých rad pro naši další prezentaci na výstavách v budoucnu. Proti jízdě na poníkovi bez udidla nic nenamítala, stejně jako její předchůdci z řad posuzovatelů výstav v naší republice. Viděla na vlastní oči stejně jako desítky dalších, že byl poník pod sedlem poslušný, snadno ovladatelný a celkově psychicky vyrovnaný. Jeho umístění v soutěži tedy bezudidlová uzdečka nikterak negativně neovlivnila, po mé levé ruce stálo dalších osm soutěžních trojic (jezdec, kůň a vodič), kteří se umístily až za námi. Přibyl tak další z důkazů, že označovat jízdu na poníkovi bez udidla za jízdu nebezpečnou či na vlastní nebezpečí je tkzv. mimo mísu a pramení z nezkušeností autora propozic výstavy. V Hradci Králové jsme prožili dva krásné dny ( nocovali jsme z pátku na sobotu v penzionu Zděná bouda s milým personálem) a jelikož jsme byli svědkem bolestivé události sobotního dne, kdy vyhasl život jednoho ze čtyřnohých účastníků šampionátu, opět jsem si připomněla své životní motto, které ve zkratce říká, že není důležité vyhrát, ale mít už alespoň pouze příležitost se účastnit akce od začátku do konce a především se ve zdraví vrátit zpět domů. Sice bez poháru, ale se zdravým koněm. A to se naší pětičlenné rodině splnilo. Atík se postupně stává stále více nenahraditelným v našich srdcích a bude nám do konce svého života připomínat, že i my jsme důležití, jediní a nenahraditelní pro naše přátele, jenž nám ho před 12 lety darovali.. Děkuji manželovi za pořízení krásných fotografií, které si můžete prohlédnout opět v odkazu Fotografie.

     

19.07.2015, D. Frieslová


Do fotogalerie byly přidány fotografie z letošního Dne koní pod Kotlem. Návštěvního dne ve stáji využila i Věrka Šulcová (12 let), která se projela na ryzce Metty a obnovila po 6 letech spolupráci s našimi koníky. Zatímco co by předškoláček začínala s jezdectvím na Athosovi s madýlky, nyní se jako studentka víceletého gymnázia připravuje v sedle Athose na první samostatnou výstavní soutěž. Přejeme jí hodně radosti z tréninků a hodně štěstí.


27.06.2015, D. Frieslová


Návštěvní den ve stáji Pod Kotlem 2015 Jako vždy bylo krásné, slunečné počasí. Jako vždy panovala pod Kotlem přátelská, radostná atmosféra. Jako vždy byly děti ze svezení na koních nadšené. Jako vždy byli naši koníci klidní, spolehliví a těšili se plnému zdraví. Jako vždy se akce obešla bez zranění. I když by se mohlo zdát, že akce Den koní, pořádaná v naší stáji v průběhu 14- ti uplynulých let, se stává tak stereotypní a ničím nepřekvapující, přesto jsem skálopevně přesvědčena, že stálo za to, se opět společně poslední květnovou neděli (30.5.2015) u koní sejít s ostatními obyvateli Rokycanska a potěšit zejména dušičku dětí kontaktem s největšími donátory energie na světě. Děkuji všem za zaslané děkovné e- maily a SMS, ve kterých jste hodnotili akci jako příjemný „relax“ v přírodě s milými lidmi a děkovali jste za možnost svézt vaše ratolesti na „pořádných“ koních. Děkuji děvčatům Lucii Špelinové a Adéle Zajíčkové za pomoc s voděním koní v průběhu vožení dětí. Děkuji manželovi za organizační pomoc , krásné fotografie a zajištění závěrečného ohně s opékáním klobás pro členy týmu stáje. Radost mi udělalo i shledání s Kateřinou Banduričovou, se kterou jsem se seznámila již na státním statku v JO Rokycany v roce 1993 a poté jsme společně jezdily na koních v dalších soukromých stájích. Katčino dcerce se jízda na koních natolik zalíbila (každé sesednutí z koně řádně oplakala), že je dosti možné, že půjde v budoucnu v matčino šlépějích…

5.6.2015 přijel vůbec poprvé Denis v sedle Athose ze stáje až k domu a 13.5.2015 se stejná dvojice zúčastnila pod mým dohledem akce „Cesta Pohádkovým lesem“, jejímž cílem bylo , přesunout se po „svých“ z Rokycan až do Šťáhlav k loveckému zámku Kozel. Athos byl největší atrakcí dne, malí i velcí ho během cesty obdivovali pro jeho krásu a poslušnost a Denis si v sobě utvrdil pocit, že si vzal na tradiční akci, během které je nutno splnit na třicet úkolů u pohádkových bytostí, svého skutečně nejlepšího kamaráda. Denískovi to s Atíkem opravdu slušelo a tak byli výjimečně i přes zákaz vstupu koní do zámeckého parku vpuštěni správcem areálu až za brány kolem zámku.

Fotografie budou časem přidány do odkazu Fotografie.


17.06.2015, D. Frieslová


„Projevy vděčnosti vůči svým blízkým nikdy neodkládejte na později. Jednou by vám to mohlo být dost líto.“ To se říká v jednom z mých oblíbených citátů, který jsem vybrala pro nejkrásnější měsíc v roce, měsíc lásky – květen. I já se pokusím jím nyní řídit a poděkovat prostřednictvím nových aktualit na našich stránkách několika mému srdci blízkým lidem. V prvé řadě děkuji paní Ivetě Lewingerové za její odpověď a vyjádření k mému názoru a postoji vůči pravidlům v poháru Lead Rein. I když ve výsledku hovoří vše proti jízdě dítěte na poníkovi bez udidla vedeném vodičem , hlavním důvodem pro nepovolení bezudidlových uzdeček v poháru je prý překvapivě snaha o co největší přiblížení se našich pravidel pravidlům britské společnosti WPCS. Já osobně ráda dodržuji pravidla všeho druhu. Pokud však jde o cit ke koním a jejich větší komfort při ovládání, přimhouřila bych raději obě oči a souhlasila s dlouholetou chovatelkou koní, že můžeme mít v naší zemi některá pravidla upravená po svém. Zvláště když nikdo nechce měnit celkový charakter a vzhled účastníků soutěže. Co se týče samotného postoje britských posuzovatelů k použití bezudidlové uzdečky v soutěži Lead Rein, mám jinou vlastní zkušenost než uvádí paní Lewingerová. Místo toho, aby byly paní posuzovatelky z GB, které posuzovaly výstavu v Plasích roku 2011 a v Hradci Králové roku 2012 některak rozhořčeny nad naší účastí s Trawel Athosem na kožené uzdečce BB, složily v obou případech jezdecké dvojici reprezentující naši stáj velkou poklonu za výborné předvedení se a udělily nám ocenění nejvyšší- první místo. A v tomto duchu se budeme snažit pokračovat. Někdy dokáže více vzorná prezentace na veřejnosti, než zdlouhavé a mnohdy bouřlivé diskuze na internetových stránkách...

Děkuji již po několikáté Lucii Špelinové za vzornou péči o koně a prostředí stáje. Řada majitelů koní stále dokola shání spolehlivou, pracovitou, zkušenou ale zároveň skromnou jezdkyni a ošetřovatelku do své stáje. Já měla to štěstí, že si mě tato slečna našla před lety sama a zamilovala se do ryzky Metty. Přeji jí, aby si užila ještě mnoho krásných jízd a skoků v sedle našeho teplokrevného „Mercedesu“ a věřte mi, že pokud se jednoho soudného dne budou muset naše cesty rozejít, bude jedinou členkou našeho týmu stáje z dlouhého seznamu ( viz odkaz O stáji), na kterou budu s láskou, vděkem a slzami v očích vzpomínat. Poděkování patří ale i mužskému protějšku – manželovi, tatínkovi a panu Blažkovi z Rokycan za renovaci již zchátralé nástupní rampy pro klienty hipoterapie. Můžete si importovat kvalitního hřebce až z druhé strany světa, odchovat bezpočetně hříbat, z výstavních pohárů si postavit hradbu kolem domu, ale milujícího otce, který při vás stojí celý váš život, musíte dostat jen jako dar od Boha. Těší mě, že v měsíci květnu se vrátily do naší stáje kvůli relaxačním vyjížďkám známé tváře, děti Amálka, Vítek a Mareček. Ve zdokonalování jízdy na koni pravidelně pokračují Adélka Z., Saška ze SR a náš šikulka Denis. Právě on dostal možnost na jedné z dalších návštěv hřebčína Trawel ve Štichovicích vyzkoušet si z pod sedla i jiného horského velše než je Athos a sice Trawel Ramona, který byl v té době právě na prodej. Já si odvezla mimo krásných vzpomínek na letos narozená hříbátka i vyznání hodné nejlepšího přítele, které mi bude oporou, pokud přijdou těžké chvíle. A tak jsem se projevu vděčnosti vlastně dočkala i já. Přeji vám, aby se vám dařilo žít tak, že si zasloužíte vyslechnout či přijmout projev vděčnosti od druhých a prosím, nezapomeňte svůj vděk vyjádřit především koníkům, kteří toho pro nás tolik a nezištně dělají !

Na závěr dobrá zpráva pro všechny zájemce o svezení na koních! V neděli 31. 5. 2015 se od 14 do 17 hodin bude u příležitosti svátku koní konat Návštěvní den v naší stáji Pod Kotlem. Rádi svezeme na koňském hřbetě malé i velké!!!

Nové fotografie byly přidány do odkazu Fotografie / Rok 2015.


20.05.2015, D. Frieslová


Pro každého jednou přijde jaro, které už neuvidí… To se říká v jednom trochu posmutnělém citátu z knížky Štěstí je dar. Nechci tím vzbudit uvnitř sebe ani vás s právě přicházejícím jarem zasmušilý pocit, že nikdo z nás tu není věčně... Spíše naopak. Uvědomit si, že život jednou skončí pro všechny a je příliš krátký na to, abychom se v něm trápili zbytečnostmi, hádali se mezi sebou a nevážili si každé vteřiny ze dne, kterou zde na zemi smíme prožít… Prožít s těmi, které milujeme a oni milují nás. My koňáci navíc oproti ostatním i v blízkosti výjimečných tvorů na této planetě – koní. Když se dívám na svou krásnou dceru, která se už ve věku batolete s citem a láskou učí pracovat s koňmi, říkám si, že jsem od života nemohla už dostat víc ! Navíc mě těší, že je již mým třetím potomkem v pořadí, který ve svém srdci chová láskyplný vztah ke koním a já ani jednomu z dětí nebudu muset lhát a odpovídat na jejich zvídavou otázku „Mami, a to udidlo co má koník v hubě ho tam vážně nebolí ?“, odpovědí „ To víš, že ne, nebolí, koník se už narodil tak proto, aby byl pomocí udidla v hubě ovládán…“. S nadcházející výstavní sezónou tak reaguji na odůvodnění paní Ivety Lewingerové , proč je zamítnuta účast dětí na ponících s bezudidlovou uzdečkou v novince s názvem Pohár Lead Rein. Rozhodně nechci vyvolat žádné spory a hádky. Mám to ve svém svědomí dobře urovnané a jsem pevně přesvědčena dostát svého rozhodnutí vzdát se možných trofejí ze soutěží či samotné účasti na výstavě za cenu dokázat širší veřejnosti, chovatelům poníků i laikům, že je ovládání poníka či velkého koně bez užití udidla bezpečné ( mnohdy bezpečnější) a především vzhledem k citlivosti koňské huby a samotného zdravotního stavu koně i pro koně komfortnější. Je mi jen líto, že se autorky Lead Rein poháru odvolávají na „stejné podmínky pro všechny“, což v našem případě neplatí, neboť jakožto účastníci rubriky Lead Rein s poníkem na bezudidlové uzdečce BB jsme rovnou diskriminováni a vyloučeni ze seriálu Poháru pro rok 2015. Paní Lewingerová to odůvodňuje tím, že pouze u dětí držící v rukou otěže vedoucí k udidlu je zřetelně vidět jejich případná nevyježděnost a neklidná ruka. Nemusím být ani profi jezdec, natož renomovaný posuzovatel z Velké Británie, který bude výstavní třídu posuzovat, abych nepoznala na jakémkoli dítěti, zda umí jezdit na poníkovi sedem a má klidnou ruku, ať už jsou otěže zapnuté do udidla nebo pouze do uzdečky. Navíc podle názoru zkušené jezdkyně a chovatelky P. Blažkové do rukou nevyježděného dítěte cukajícího zběsile rukou sem a tam otěže připnuté do udidla vůbec nepatří. Podle paní Lewingerové je naším hlavní úkolem jakožto rodičů či trenérů dítě – mladého jezdce především vychovávat… Pokud všechny děti ve stáji učím jezdit na koni bez udidla rozhodně to však neznamená, že je dobře nevychovávám. Spíše naopak. Jízda na koni bez udidla je bezpečná, ale musí se umět jezdit ! Proto kladu u začátečníků i pokročilých největší důraz na sed jezdce a používání pomůcek holení. Organizátoři Poháru už teď zdůvodňují nutnost umět jezdit na poníkovi s udidlem pro případné oficiální účasti na závodech ČJF. Vezmeme- li v úvahu, jak rychle se v naší zemi mění zákony a pravidla a nikdo z nás nemůže vědět, co bude příští hodinu, natož za příštích pět let, je zbytečné už teď plánovat našim dětem budoucnost se stávajícími východisky. Ani já nevím, jakou cestou se vydají mé děti, ale prozatím je vedu cestou mému i jejich srdci nejbližšímu výcviku. Výcviku jízdy a péče o koně bez použití násilí, železa v hubě a nezdravé touze hromadit trofeje ze závodů bez ohledu na to, že z mého koně - partnera se stává pouze cvičební nástroj. Mrzí mě den ode dne víc, že zmiňovaná paní Lewingerová nebyla přítomna mezinárodnímu šampionátu v Hradci Králové v roce 2012. Byla by stejně jako desítky jiných milovníků velšů svědkem mého přesvědčení, že jízda na poníkovi s udidlem nemusí být vždy bezpečnější než jízda s bezudidlovou uzdečkou. Vidím to jako dnes. A mám i videozáznam na kameře. Můj syn jedoucí na poníkovi s bezudidlovou uzdečkou byl podle předběžného pořadí zařazen paní posuzovatelkou na druhé místo v rubrice Lead Rein. O prvenství jej měla připravit dívka jedoucí na kobylce uzděné roubíkovým udidlem vedeném jejím otcem. V momentě předvedení se v klusu se kobylka s otevřenou hubou v důsledku bolesti od udidla vzepjala na zadní a malá slečna přímo v přímém přenosu spadla až na zem , což ji oprávněně posunulo na poslední místo v soutěži. Po této dvojici se předvedl na klusajícím, uvolněném Trawel Athosovi můj syn Dominik a obhájil tak první místo v soutěži Lead Rein z roku 2010 v Plasích. Vše je otázkou času. Jako před pár lety nebylo běžné, aby byli koně chováni venku pod širým nebem na pastvinách s přístřeškem namísto zděných stájí s vnitřními boxy, jsem skálopevně přesvědčena, že bude v budoucnu běžná a oficiálně povolená účast poníků a koní na výstavních či sportovních soutěžích na bezudidlových uzdečkách s jezdci, kteří umějí jezdit a chtějí se s koňmi – partnery domluvit i jinak. Vždyť ještě před nějakým rokem jsem nevěřila, že někteří jezdci a chovatelé koní, které nebudu jmenovat, ačkoli prošli “starou jezdeckou školou“, ve které vše pouze zdánlivě fungovalo, budou vyhledávat v knihách o přirozené komunikaci s koněm nové, šetrné metody práce s koněm ze země a účastnit se i seminářů vedených lidmi, kteří vychází z přirozené řeči těla koně. O letních prázdninách navštíví naši stáj děti z příměstského tábora při ZŠ a já se už moc těším, jak jim spolu s mými dětmi předvedeme, že udidlo, podkovy a teplá stáj nejsou pro život koní nutností (spíše nutným zlem), ale výmyslem lidí, kteří v prvé řadě myslí na sebe a pak až někde později na koně.

Radostné prožití velikonočních svátků, pevné zdraví a vděčnost za každý den (a splněný sen) přeje

Dita Frieslová


28.03.2015, D. Frieslová


Starý rok si předal pomyslné žezlo vlády s rokem novým a já bych od srdce ráda všem popřála hodně štěstí v každičký den roku 2015. Záměrně přeji štěstí na prvním místě na místo zdraví, neboť z vlastní zkušenosti vím, že pokud v rozhodující okamžik života nemáte potřebnou dávku štěstí, je vám úplně k ničemu, pokud jste právě zdráv jako ryba na rozdíl od nemocných z okolí. Samozřejmě přeji všem majitelům koní, aby se štěstí a zdraví přímo dotýkalo i jejich čtyřnohých svěřenců, neboť jen na zdravého a šťastně pobíhajícího koně ve volnosti je krásný pohled. Dále vám přeji štěstí na přátele. Dobří přátelé jsou jako hvězdy. I když je nevidíš, víš, že tam někde jsou... Já štěstí na dobré přátele mám. A jelikož mi jedna přítelkyně v loňském roce napsala, že jsem jediná, kdo ji nikdy nenechal na holičkách, jsem si jistá, že jsem i já dobrý přítel pro druhé. Zvláště pak proto, že nemám potřebu nikomu nic závidět. Mám vše, co jsem si kdy přála a možná i něco navíc, o čem jsem ani nesnila. Závist - ta „potvora“ mezi námi stále koluje a daří se jí stále lépe a lépe. Je zaručeně jednou z příčin toho, proč jsou milovníci koní rozděleni na několik táborů namísto toho, aby drželi při sobě s jediným společným cílem - spokojenost koně. Mým přáním do nového roku tedy je, aby závist mezi lidmi, nevyjímaje koňáky, zeslábla na minimum.

2.ledna nového roku 2015 navštívila s rodiči i bratrem naši stáj bývalá jezdkyně, první účastnice výstavní rubriky Lead Rein v Plasích, dnes už dvanáctiletá Věrka Šulcová. Osedlala po letech svého tehdejšího soutěžního partnera Trawel Athose a příjemně se za doprovodu všech pěších projela po lese Kotel. Kladně hodnotila i svou první jízdu na koni bez udidla. Poznamenala, že prý ani žádný rozdíl oproti jízdě s udidlem nezaznamenala. Athos byl jako vždy poslušný poník, reagující na pobídky holeněmi, milující navíc všechny příkopy v lese. Věřím, že se rodina Šulcových k nám opět brzy vrátí. Sněhem, mrazem a silným větrem se nenechal o vánočních prázdninách odradit od tréninku ani můj živelný syn Denis, miloučká Saška ze Slovenska a stále více sebevědomější Adéla Zajíčková - viz nové fotografie ve stejnojmenném odkazu. Téměř každodenní péči našim koním věnuje i spolehlivá Lucie Špelinová.

Kéž přijde brzy jarní počasí a naši koníci si brzy pochutnají opět na čerstvé travičce. Prozatím jsou několikrát denně krmeni malými dávkami kvalitního zahradního sena a minerálním doplňkem z řady německého krmiva St. Hipollyt.

Motto: Spokojenost neznamená jen mít, co mám rád, ale i naučit se mít rád to, co mám.


25.01.2015, D. Frieslová


Rok 2014 se blíží ke svému konci. Během něho jsem byla vystavena mnoha hodně těžkým životním zkouškám, však jejich úspěšné zvládnutí mi neubralo na síle, spíše naopak. Jak říká má nejlepší přítelkyně... „Co Tě nezabije, to Tě posílí !“ A tak jsem šťastná, že mohu opět slavit krásné vánoční svátky se svou velkou rodinou, starat se o tři energií překypující koně a radovat se ze života v kruhu mých dobrých přátel. Teplé podzimní počasí nám nahrálo, že jsme mohli výjimečně provozovat hipoterapii i svezení dětí na koních pravidelně až do konce měsíce listopadu. Fotografie ze slunečného 1. listopadového dne jsme přidali do fotogalerie. Denní průměrně dvouhodinovou péčí o naše ryzáky jsme dostáli toho, že naše stálá veterinární lékařka i kopytář mohou i v závěru roku navštívit naši stáj pouze z preventivních, nikoli léčebných důvodů. Zdraví. To je téma číslo jedna. Jsou okolnosti, kterým předejít nelze. Avšak jsou zdravotní problémy, které by koně vůbec nemuseli mít. Stačí jen obětovat trochu své pohodlnosti a nechat si poradit od těch, kteří mají bohaté zkušenosti ze své praxe. Děti čekají dlouhé vánoční prázdniny. Bude- li příznivé počasí (ideálně i nějaký ten sníh) a vy nebudete již vědět, jak vaše ratolesti zabavit, můžete se přijít po telefonické dohodě přijet svézt na malém i velkém koni i zbývající poslední dny v roce. V roce, kdy se velký sen jedné opravdové milovnice koní začal měnit ve skutečnost!
Tým stáje Pod Kotlem přeje všem radostné vánoční svátky prožité v klidu v kruhu rodiny v blízkosti radostně pobíhajících koní a připojuje prosbu, abyste nikdy nenechali na holičkách své přátele, ať už ty lidské, či koňské.

Motto měsíce: Radost nebude chybět tomu, kdo ji rád dělá druhým.

Radostné Vánoce!

21.12.2014, D. Frieslová


Po delším čase se mi poštěstilo vrátit se plně fit zpět do sedla, navíc se mi splnilo hned několik přání. V den velké Pardubické dojel náš tým stáje na místo nového bydliště našich ryzáků. Zatímco koně si pochutnávali na trávě vysoké až po kolena, my s Lucií jsme sledovaly v místní restauraci nad chutnou kávou rámcové dostihy svátečního dne na závodišti v Pardubicích. Za západu slunce jsme si pro radost přeskočili při návratu do stávající stáje červenobílou kavaletku a těšily se na čas, kdy už budou naši konící přestěhováni natrvalo… Během slunečného měsíce října, se přišlo svézt na koni do naší stáje nezpočetně dětí. Nikdo neodešel se zklamáním, koně spolehlivě povozily v polesí Kotel děti všech věkových kategorií. Říjnové fotografie byly přidány do odkazu „Fotografie- podzim/zima 2014“. Dojemné chvíle, plné nadějné budoucnost, pokoryi a mateřské pýchy mi v sedle Athose dovolil prožít můj syn Denis. Se svou sportovní a odvážnou povahou s úsměvem na rtech zvládl náročnější vyjížďky do terénu spolu s velkými koňmi, při kterých z důvodu vydatných dešťů , absolvoval bez jediného pádu i řadu vodou zalitých lesních příkopů. Na hřbetě Athose se spokojeně cítí i dcera Diane, která si chvíle strávené péčí u koní dle očekávání užívá. Nová přítelkyně Jana Čejková, jezdící v současnosti plemenného hřebce Trawel Rival a stará dobrá přítelkyně Petra Blažková s valachem Trawel Marvel mě inspirovaly k tomu, abych i já sedla se svou váhou manekýny na hřbet „áčkového“ velše našeho Athose a po delším čase ho trochu přijezdila pro budoucí mladé jezdce a jako vysloveně rodinného koně ho prezentovala na některé z výstav pro velšské pony a koně. Netřeba dodat, že v dobře ušitém sedle Hauzr se mi sedělo jako v křesílku a Atík chodil na jízdárně „na myšlenku“, ovládán pouze sedem a holeněmi… Poslední říjnovou neděli jsme já, Denis a Lucie zakončili letošní sezónu ve stáji Pod Kotlem dlouho plánovanou vyjížďkou na letos vystavěnou rozhlednu na kopci Kotel. Jak se říká, kdo si počká – ten se dočká… V odpoledních hodinách se po několika propršených dnech vrátilo na oblohu slunce a my se při jeho západu vydali vstříc vrcholu kopce, jehož jméno figuruje už léta i v názvu naší stáje. Výhled z rozhledny do okolí byl opravdu skvostný, koně byli celou dobu poslušní (roztomilá Diane,hačající na hřbetě Atíka mě a Denisovi mávala nahoru), na svých hřbetech nás odvezli zpět do stáje až po setmění. Krásnější a pohodovější zážitek jsme teď v čase podzimně zbarvené přírody mohli jen stěží prožít.

Svezení na koních bude opět možné po předchozí domluvě na jaře roku 2015.

Přeji ve zdraví prožitý zbytek letošního roku, dejte, prosím, vašim koním v době sychravého počasí láskyplnou péči a buďte vděční za každý den, který tu smíte na zemi prožít.

   

29.10.2014, D. Frieslová


Léto je definitivně za námi a nám nezbývá než doufat, že si ještě patřičně vychutnáme období slunného „babího“ léta a zima na sebe nechá dostatečně dlouho čekat… Začátek letních prázdnin jsme s dětmi prožili v hřebčíně Trawel, kde nás víc než přátelsky hostili manželé Blažkovi, Dianka jako první usedla na hřbet krotké Trawel New Romance, zatímco Denis se bleskově zamiloval do Trawel Artuše, když se také stejně jako jeho sestra vyhoupl na holý hřbet volně se pohybujícího a přesto klidného hřebce po pastvině. Naši stáj navštívili v průběhu července a srpna děti – nováčci, jenž se zatoužily projet na koňském hřbetě, ale i starší členové týmu – Adéla Zajíčková, která se s díky vrátila do stáje Pod Kotlem po „tvrdších“ zkušenostech z jiné jezdecké stáje. V tréninku jízdy na poníkovi Athosovi nadále pokračuje syn Denísek (naučil se během krátké doby vysedávat v lehkém klusu), který si vždy zvláště užívá samostatnou jízdu v kruhovce a mě se jen tají dech při pohledu na něj, jak mu to s Atíkem neuvěřitelně sluší. Bude-li nám štěstí přát, zúčastníme se již v příštím roce některé výstavní soutěže na výstavě pro velšské poníky a koně. Poslední víkend v srpnu jsme byli s Denisem nasbírat v roli diváků zkušenosti na Národní výstavě v Plasích. Denískův otec a můj manžel se navíc opět zapojil do pořadatelského týmu jako fotograf, asistent ranní přejímky koní, rozhodčí jezdeckých soutěží a tak dále. Já jsem si pro změnu střihla roli sponzorky nejoblíbenější výstavní soutěže – Lead Rein, která byla letos bohatě obsazena (stejně jako ostatní kategorie) a mě opět dojaly svátečně oděné dětičky jedoucí v doprovodu svých maminek na výstavně upravených ponících. Nové fotografie z přelomu srpna a září jsou k prohlédnutí v odkazu Fotografie. Děkuji Lucii Špelinové za vytrvalou péči o naše koně a zájemcům o jízdu na koních po lese Kotel vzkazuji, že mají možnost se přijet projet po předchozí telefonické objednávce do konce měsíce října.

Barevný podzim a skotačivou náladu vašich koní přeje Dita Frieslová.


14.09.2014, D. Frieslová


V   měsících květnu a červenci navštívila naše koně opět po nějakém čase paní Lišková, která se odborně postarala o ošetření zubů našich čtyřnohých svěřenců. Její návštěva mě utvrdila v tom, že si žádný majitel koně nemůže být zdravým chrupem svého oře jistý, dokonce, ani když kůň normálně bezbolestně přijímá potravu a je v dobré (až nadměrné) výživové kondici, dokud se mu s pomocí rozvěrací ohlávky vysloveně na zoubek nepodívá…. Ve výsledku jsem ráda, že jsem opět do preventivní kontroly zubů koní investovala, nyní se bude bez ostrých hran našim koním zajisté lépe kousat a popravdě nechápu lhostejné chovatele koní, kteří pravidelnou údržbu zubů koní nepraktikují a to i v případě, kdy má jejich kůň stav zubů v nepořádku a paní Lišková jim pravidelnou roční kontrolu více než doporučila… Ve výsledku je každý odpovědný za životní komfort svého koně a pokud si na koně vzpomene jen, když si chce svézt svůj „zadek“, pak je to více než smutné… Já ze své zkušenosti pravidelnou kontrolu zubů doporučuji. Když už kůň přestane žrát a jsou mu i z dálky vidět žebra – bývá pozdě. Po celých šestnáct let jsem se péči o svou první klisnu – Metty snažila dělat na maximum. Odměnou mi je skutečnost, že dnes jedenadvacetiletá Mettyna vypadá tak, jak vypadá. K láskyplné péči to chtělo i velkou dávku štěstí a tu jsme obě měly. Dnes Metty dle slov mé přítelkyně a bývalé majitelky kobyly Petry B. vypadá stále stejně a její věk by jí někdo s těží hádal. Nejen pro svůj udržovaný exteriér, ale i výjimečnou povahu a snadnou jezditelnost si má Metty jistě zaslouží článek v srpnovém čísle časopisu Jezdectví (právě na novinových stáncích). Článek věnovaný Paní kobyle je doplněn i nejnovějšími fotografiemi zachycenými objektivem slečny Mariky Batelkové, která za parného letního dne přijela pod Kotel a zachytila Metty nejen v pohybu v úplné volnosti, bez jediného řemínku na hlavě či těle, na louce pod Kotlem, přesně tam, kde Metty v čele jezdeckého lotu před lety zahrála hned několikrát „lišku“ v rámci tradiční (tehdy ještě na vysoké úrovni – se stylově oděnými jezdci – Petrou a Pavlem Blažkovými či s Monikou Kadlecovou) Hubertovy jízdy. Všechny nové fotografie M.Batelkové si můžete již nyní prohlédnout ve fotogalerii Rok 2014. V červenci se nám podařilo také s pomocí pana Linharta upravit okolí výběhu zarostlé plevelem a započít práce v rámci stavby nového výběhu pro koně. Díky za pomoc tatínkům našich jezdkyň – panu Černému a panu Zajíčkovi. Samozřejmě největší dík mému manželovi, který mi pro koně nový pozemek k pětatřicátým narozeninám daroval. Přeji ve zdraví prožité nadcházející letní dny, zamyslete se nad tím, jak by se vám jedlo, kdyby vás do tváří řezaly ostré někdy i vylomené zuby a přijeďte se podívat, případně i zasoutěžit do Plas poslední srpnový víkend. Propozice a přihlášky na tamní akci naleznete na www.trawelstud.com. Po oba dny lze v Plasech soutěžit na koních s bezudidlovou uzdečkou, což považuji za jeden ze svých největších úspěchů poslední doby.

    

18.08.2014, D. Frieslová


V   současné době je nejvytíženějším koníkem naší stáje mnohostranně využitelná klisna Meghan, která propůjčuje svůj hřbet nejen mě v rámci pátečních pozdně večerních relaxačních vyjížděk do terénu, které jsme si s Lucií poslední měsíce zamilovali, ale i mým dětem Denisovi a Diance a zejména nové klientce hipoterapie tříleté Kamilce Č. , kterou každou neděli doprovází pod Kotel její tatínek. Meghan našla své uplatnění tedy nikoli v chovu, jak se předpokládalo vzhledem k výstavním úspěchům a vysokému hodnocení na svodu klisen, ale v léčitelství těla i duše a spolehlivosti při kontaktu s hodně malými dětmi (viz Fotografie). Nejkrásnější pohled na ni ovšem zůstává ze sedla matky Metty, když cválá ve volnosti po loukách a na první pohled je z ní patrná velšská krev, která koluje v jejích žilách. Obzvlášť jsem její snadnou ovladatelnost ze sedla jen holeněmi a sedem ocenila při společné vyjížďce do lesa Kotel se svým druhorozeným synem Denisem, který si jedoucí na svém poníkovi splnil svůj sen – jet společně na koních se svou maminkou. Vlastně tím splnil sen i mě. Vždyť co může být kouzelnějšího, než pozorovat svět ze hřbetu koně společně se svým dítětem, které nejprve nosíte devět měsíců pod srdcem, pak dva roky kojíte mateřským mlékem, téměř pět let mu každý večer před usnutím dáváte pusu na čelo a učíte ho vše důležité pro život, aby z něho vyrostl slušný a milující člověk. Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že v jeho srdci je zakořeněna upřímná láska ke koním a dobrovolná touha spojovat svůj volný čas s péčí o tyto výjimečné tvory. Další výjimečnost mezi většinou mě známých koňařek mi přidává fakt, že se jedná o syna, tedy o kluka, o které bývá v předškolním i mladším školním věku ve stájích mezi samými děvčaty nouze. Proto děkuji osudu, že mi uštědřil další dar a zkušenost a již více si nemyslím, že je svět kolem koní předurčen jen dívkám – dcerám. Oba syni jsou toho důkazem, a když pročítám výsledky šampionátu v Hradci Králové, mám radost i z dalších vyjímek potvrzujících pravidlo a na dálku gratuluji ke šňůře vítězství syna manželů Duškových z Goldmane! Tak ať šikovných synů – koňáků, kteří od malička pomáhají svým matkám, mezi námi nadále přibývá a všichni bez ohledu na pohlaví a věk prožijeme krásné pohodové léto v blízkosti čtyřnohých partnerů – koní. Nové fotografie ve fotogalerii rok 2014.

Děkuji Lucii Špelinové a jejímu příteli, manželům Aubrechtovým a svému nejdražšímu muži za maximální nasazení v parných červnových dnech při sklízení zásob sena na příští rok!


01.07.2014, D. Frieslová


S    mým oblíbeným měsícem květnem se do stáje Pod Kotlem vrací stále častější návštěvy dětí a rodičů a spokojených návštěvníků svezených na hřbetě našich koní tudíž přibývá… Krmení mrkví, mazlení i jízdu na koni si u nás užily děti i jejich rodiče v sobotu 10. 5 .2014. U příležitosti konání slavnostního otevření rozhledny na vrcholu kopce Kotel, po jehož lesních cestách poklusávají naše koně již neuvěřitelných třináct let, jsme se totiž rozhodli povozit v místě působení stáje Pod Kotlem kolemjdoucí návštěvníky této akce. Do fotogalerie byly přidány fotografie nejen z květnového vožení na koních, ale navíc i z již tradiční velikonoční návštěvy manželů Blažkových v hřebčíně TRAWEL Štichovice, při které byly všechny kobyly z jedné z rozsáhlých pastvin obzvláště mazlivé… Blahopřejeme hřebčínu Trawel k narození povedených dvou hříbátek!

Motto: „Jen když se nebojíme, začneme žít každým prožitkem, bolestným či radostným, s vděčností za každou chvilku, žít opravdu bohatě.“ (Dorothy Thompson 1894 -1961)

Ať je váš život stejně tak bohatý, jako ten můj a život vašich koní ať je bohatý na láskyplnou péči..


31.05.2014, D. Frieslová


Jaro je konečně tady! Stejně jako mnoho dalších milovníků koní si i my z týmu stáje Pod Kotlem užíváme brzký nástup teplých slunečných dní prožitých ve společnosti ušlechtilých tvorů, kteří se postupně zbavují zimní srsti a už netrpělivě uždibují první letošní travičku. Máme za sebou pravidelnou úpravu kopyt, která proběhla bez nejmenších problémů díky soustavné denní péči o kopýtka našich koní, která byla zvláště v období letošní teplé a bahnité zimy důležitá. Díky každodenní údržbě celého výběhu pro koně jsme se postarali i o čistotu celého areálu, kde se již nyní mohou koníci popásat na jarní trávě bez rizika kontaminace potravy cizopasníky. V nejbližší době očekáváme plánovanou preventivní návštěvu i ošetřovatelky koňského chrupu a především pokračujeme v započatém tréninku práce ze země s velšem Athosem a ve výuce jízdy čtyřletého Denise, aby co nejdříve vytvořili sehraný pár, který si vyzkouší účast v některé z jízd zručnosti nebo i jiných jezdeckých soutěžích… Radostné chvíle v blízkosti spolehlivého avšak temperamentního poníka prožívá i Denískova roční sestřička Diane. Pohled na obě zdravé a šťastné děti ve mně připomíná skutečnost, že můj sen se splnil. Přeji všem veselé Velikonoce, zdraví a nedočkavým zájemcům o svezení na koních vzkazuji, že se na ně už těším od měsíce květen do měsíce říjen. Nováčkům sděluji, aby pro vyjížďku na koni volali tel. číslo 723 031 258.

   

04.04.2014, D. Frieslová


V    sobotu 15.2.2014, v den prvního výročí ode dne, kdy jsme si přivezli z porodnice domů dceru Dianku, si na dlouho plánovanou společnou projížďku v polesí Kotel vyjely stálice týmu stáje Pod Kotlem - Lucie na Metty a statečná jezdkyně Viktorie s valachem Apollo. Oběma slečnám to v sedlech moc slušelo a shodně si po návratu z terénu pochvalovaly, jak se jim vyjížďka za pěkného počasí vydařila a dohodly se, že bude mít brzy pokračování. Jaro se nezadržitelně blíží a tak přeji do budoucna koníkům dostatek chutné jarní travičky a jezdcům, aby našli společnou řeč v zájmu prospěchu zdraví koní namísto smyšlených pomluv z prosté a nesmrtelné závisti.


23.02.2014, D. Frieslová


ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2014!
Prožijte ho ve zdraví, ve společnosti opravdových přátel, v blízkosti nikým nenahraditelných koní a s dostatečnou dávkou odvahy, protože, kdo se bojí, ten si jen stěží splní své sny. Já to dobře vím, proto jsem hodila za hlavu strach a obavy z nástrah na těžké cestě za splněním svého snu z dětství a přeskočila jsem ze starého roku do nového s veškerou svou lví bojovností, silou, odhodlaností a podporou rodiny změnit dosavadní sen ve skutečnost. Kdybych měla zhodnotit dění ve stáji Pod Kotlem v uplynulém roce, volila bych slova jako pohoda, radost, trvalé zdraví a žádný stres. Veterinář i kopytář naše koně navštěvoval v průběhu roku 2013 opět pouze z preventivních důvodů. V lednu se naši koníci vyřádili ve volnosti v prašném sněhu, v únoru jsem podle svého přání prožila celou první dobu porodní na procházce s koňmi po zasněženém poli třpytícím se od slunečních paprsků a hodinu po tom, co jsem jim z hlavy sejmula ohlávku jsem přivedla na svět vytouženou dceru, kterou jsem hrdě vezla ukázat svým dlouholetým známým na Národní výstavu do Plas na konci letních prázdnin (viz Fotografie), zatímco manžel Jan se opět připojil k organizátorům akce a nevyčerpatelně zastával nejen úlohu rozhodčího. Během letních prázdnin se přišli do stáje svézt noví i starší zájemci o pohodovou jízdu na koni do lesa, včetně mé jmenovkyně malé tříleté Ditušky, která se do Rokycan přestěhovala nedávno s rodiči a Athose se nemohla dost nabažit. Po delší přestávce jsem se vrátila zpět do sedla Meghan i Metty a co čas dovolil, vylepšovala jezdecký sed našeho Deníska na poníkovi bez sedla jen s madly. Ke konci roku mě potěšily zprávy od bývalých jezdkyň z týmu stáje, že doposud nenašly stáj a koně, se kterými by je natolik bavilo trávit čas jako s našimi koníky pod Kotlem a proto se na mě obrací s prosbou, abych se ozvala, až budu obnovovat provoz. Do nového roku tedy vstupuji s předsevzetím, udržet vysoko posazenou laťku tak, aby se k nám nadále rádi vraceli ti, kteří si užili s koňmi chvíle podle svých představ, vytrvat v dosavadní péči o naše koně, aby vypadali stále tak, jak vypadají a sršela z nich radost z pohybu tak jako dosud. Ať i vaši koníci mají radost ze života, ať se jim dostane pochopení jejich potřeb a pokud si nebudete vědět rady, zkuste trochu teorie z novější knihy Péče o koně bez chyb a omylů (Romo Schmidt), kterou jsem já sama věnovala přátelům jako vánoční dárek a na oplátku dostala dárkový předmět s citátem: "Opravdoví přátelé jsou jako hvězdy. I když je nevidíš, víš, že tam někde jsou!" Mám štěstí, že vím, kde přesně jsou Ti moji.


19.01.2014, D. Frieslová


Radostné Vánoce prožité ve zdraví přejí všem Frieslovi.



22.12.2013, D. Frieslová


V   letošním roce oslavila své dvacáté narozeniny má úplně první klisna - METTY, kterou jsem poznala už jako hříbě u svých nejlepších přátel v obci Štichovice. Temperamentní ryzka, která za celý život vážně nemarodila, se i nyní těší dobrému zdravotnímu stavu a pěkně vypadajícímu exterieru. Za sebe i všechny, kteří si ji za léta působení ve stáji Pod Kotlem oblíbili, jí přeji pevné zdraví a klidný podzim života v co možná nejpřirozenějších podmínkách k chovu koní. Metty se dobře prezentovala nejen na parkurových závodech s panem Blažkem v roce 2001, ale i jako několikanásobná "liška" Hubertových jízd, kde vždy potvrdila svoji vrozenou chuť k překonávání překážek, ale i spolehlivost, kterou nezklamala jediného jezdce. Od roku 2010 je kobyla ježděna ke své spokojenosti výhradně na bezudidlové uzdečce. V období podzimu jsme se ve stáji věnovali zejména rekreačním vyjížďkám do lesa a na louky, svezení malých dětí na poníkovi Athosovi a ve spojitosti právě s Athosem i tréninku našeho Denise pro účast v některé z dětských soutěží na hobby závodech v budoucnu podle času. V listopadu jsme jako už pětičlenná rodina prožili upříležitosti oslavy narozenin jeden z nejkrásnějších a nejveselejších víkendů v sídle hřebčína TRAWEL. Ještě jednou díky. Děkuji i Lucii Špelinové za neúnavnou výpomoc s "vypohybováním" našich koní. Veškerý volný čas pří péči a výchově mých dětí věnuji naplnění i mého dalšího velkého snu, který by měl být ku prospěchu mých koní i fanoušků stáje Pod Kotlem. Ale to až v příštím roce. Nyní všm přeji příjemné prožitý čas vánočního adventu a pro shlédnutí nových fotografií klikněte na odkaz FOTOGRAFIE.


01.12.2013, D. Frieslová


I    když to z venku může vypadat, že se ve stáji Pod Kotlem nic zajímavého neděje, opak je pravdou. Jakmile začaly pěkné letní dny a pominuly záplavy, které se menší či větší měrou dotkly snad každého z nás, začali jsme prožívat nové radostné chvíle s našimi ryzáčky. Pěkné okamžiky si dosud užil s poníkem Atíkem zejména syn Denis, ze kterého roste velký koňák. Nevynechá chvíli, kdy může pomáhat s uskladněním sena, úklidem výběhu a další prací okolo koní a navíc se moc rád učí jezdit samostatně na koni, tak je možné, že půjde v bratrovo šlépějích a vyhraje pro svou maminku opět nějaký soutěžní pohár. Někdy se rád projede po lese společně s mámou najednou na neosedlané klisně Meghan, jindy dojede na Athosovi přes louky a silnici do Šťáhlav až k vrátkům před náš dům. Se začátkem letních prázdnin jsme také obnovili (v omezeném měřítku kvůli výlučnému kojení dcerky Dianky) nabídku relaxačních vyjížděk pro zájemce o jízdu na koni bez jezdeckých zkušeností. V pátek 5.7.2013 se přišly svézt do lesa Kotel vnučka se svou babičkou na klisnách Metty a Meghan a radost z vydařeného slunečného dopoledne byla oboustranná. Jezdeckých stájí, kde chovají koně jen pro své potěšení, nebo pro sportovní využití na závodech je v okolí Rokycan mnoho a o to více mi přijde moc fajn, že naši koníci jsou tu pro všechny, jenž zatouží splnit si sen – svézt se na krásném a klidném koni do přírody. Přeji všem pohodové léto a zdravé koně, protože jen s nimi se dají užít bezstarostné okamžiky.

               Vaše
                                    Dita Frieslová

Nabídka jízdy na koních (viz odkaz Akce) platí do konce srpna!!!




18.07.2013, D. Frieslová


Poslední březnový den, o velikonoční neděli s magickým datem – 31.3. 2013 (číslo tři mě provází celým dosavadním životem – 3 vlastní koně, 3 děti, 3 stáje, kterými jsem prošla než jsem si vydělala na svého prvního koně, který je nyní také ustájen ve třetí stáji v pořadí) jsem po dlouhých 9 měsících usedla zpět do sedla své vyjímečné klisny Meghan. První vyjížďce do terénu (v doprovodu Lucie na klisně Metty) předcházela série přípravných lekcí s klisnou ze země na Parelliho ohlávce, při kterých jsem si zopakovala již naučené od pana Z. Langmajera a opět ověřila vysokou inteligenci a vnímavost Meghan vůči mnou vysílaným signálům směrem k ní. Po tom, co jsem s klisnou před léty prožila já (po sklouznutí ze zasněžené stráně a Meghanině úprku směrem domů se pro mě po pár minutách klusem vrátila k místu pádu) jsem nečekala, že mě ještě něco tak překvapí. Když byla nedávno má stájová kolegyně Lucka se všemi koňmi na procházce, opět ji zimní počasí v podobě ledovky připravilo jednu horkou chvilku. Dívka vedoucí klisnu Metty na vodíku uklouzla po ledu a spadla na zem vedle kobylky, která poslušně čekala, než se Lucie zvedne. V tom se už ale k nim řítila volně běžící Meghan, která okamžitě zhodnotila situaci a místo toho, aby přes ležící dívku na zemi skočila nebo ji dokonce přeběhla a tím pádem zranila, přešla bleskurychle ze cvalu do kroku a zastavila se přímo u dívky zvedající se ze země a následně ji něžně očichala. Stejně tak poslušná byla Meghan i první jarní vyjížďku (ovšem za chladného počasí dokonce se sněžením). Po dlouhé přestávce mi nádherně v lese svým elastickým krokem zmobilizovala záda. Dost ale minulosti. Je na čase hledět do budoucnosti. Vzhledem k mateřským povinnostem a náročné organizaci tradiční květnové akce v naší stáji se v letošním roce nebude konat oblíbený Den koní. Na děti čeká svezení na koních a odpoledne plné soutěží s odměnami až příští rok – 2014. Současnou omezenou nabídku služeb naší stáje naleznete na konci v odkazu AKCE. Zároveň se nebudeme letos aktivně účastnit žádné výstavní soutěže či hobby závodů, snad pouze jako diváci fandící ostatním svým „koňským“ přátelům. Děti odrůstají rodičům tak rychle, proto se v nejbližších měsících chci naplno věnovat svým zlatíčkům (Dominikovi, Denisovi a Diance) a případné poháry do prozatím plně dostačující sbírky, které na nás v budoucnu jistě ještě díky naší cílevědomosti čekají, přenecháme rádi prozatím jiným soutěžícím.

Mějte překrásné jaro, ať vaši koníci bez potíží přelínají do lesklé letní srsti a vyhnou se jim všechny zdravotní trable a veterinář, ať k vám jezdí pouze preventivně, jako naštěstí doposud k nám.

Hodně štěstí všem a na každém kroku přeje s klidem v srdci a s vyrovnaností v duši

                        Vaše
                                                Dita Frieslová.




07.04.2013, D. Frieslová


S   obrovskou radostí a pokorou, která sahá až k samotnému nebi, oznamuji všem fanouškům stáje Pod Kotlem, že do „týmu koňařek“ a samozřejmě současně i do velké rodiny Frieslových přibyla nová posila, vymodlená holčička, dcera DIANE [Dian], která světlo světa poprvé spatřila v neděli 10.2.2013 ve 12.10 hodin v rokycanské porodnici. Odjezd do nemocnice byl opět rychlý, stejně jako samotný porod, u kterého mě podporoval milovaný manžel. Splnilo se mi tak přání, odjet do porodnice rovnou přímo od koní. Ještě jsem dopoledne podnikla procházku na louku s Athosem a Meghan na volno po třpytícím se sněhu od jasného nebe a v poledne už byl nový človíček na světě. Díky Bohu, že jsem mohla péči o své koně zastat po celých devět měsíců těhotenství. Stihla jsem ještě v Hradci Králové odpředvádět Trawel Athose,v létě povozit spoustu dětí na našich koních, až do listopadu provozovat hipoterapii a ještě ve středu 7.2.2013 jsem hodinku povozila na Athosovi po lese malého Deníska. Už se těším do sedla. Meghan tak skončí prázdniny. Děkuji všem, kteří již stihli popřát hodně zdraví a štěstí naší malé princezně. Já ji navíc jako její matka přeji snadné zdolávání překážek v životě a minimálně jednu nejlepší přítelkyni do nepohody, jakou jsem našla já. DĚKUJI PETRO ! Jeden citát pro Tebe, mé zlaté děvčátko:„Toužila jsem po Tobě před tím, než jsi byla počata, milovala jsem Tě před tím, než jsi se narodila. Už tehdy bych byla schopná pro Tebe v hodině zemřít. Tohle je zázrak života.“ Když se Ti podívám do očí, cítím, jak se rozzářím láskou.“Považuji Tě za svou nejlepší investici, své nejlepší dílo, svůj největší zisk a vůbec nejlepší věc, kterou jsem kdy udělala.“ Děkuji moc Lucii Špelinové, že mě pracovně zastala ve stáji v době mé nepřítomnosti!!

Do odkazu Fotografie byly přidány nové fotky z ledna 2013. V měsíci březnu aktualizujeme na těchto stránkách plánované akce v letošní sezóně včetně nabídky jízd na koních a poníkovi.



23.02.2013, D. Frieslová


ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2013!


Přeji všem, ať vstoupí do nového roku ve zdraví a v pokoji. Ať se vám podaří zanechat vaše hříchy a provinění v roce minulém a poučíte se s příchodem nového letopočtu z chyb, kterých jste se dopustili. Kéž v novém roce dosáhnete pokoje a míru se všemi, aby se celé nebe mohlo zrcadlit ve vaší duši. Ať letos prožijete v přítomnosti koní jen krásné chvíle! Jestliže se vydáme správným směrem, jediným našim úkolem bude udržet se na cestě. Přišel čas zúčtování. Čas zhodnocení uplynulého roku a stanovení nového předsevzetí. Na oné správné cestě k lepšímu zacházení s koňmi jsem se udržela. Přes všechno. Přes to, že mi na ni někteří strkali klacky pod nohy. V období, kdy po mě falešní přátelé začali házet kameny a věrní přátelé naopak zůstávali po mém boku, jsem otevřela srdce naplněné láskou místo nenávisti všem, kteří o to stáli. S pomocí rodiny a hodně starých přátel se mi podařilo zorganizovat v měsíci květnu jeden z nejvydařenějších ročníků Dne koní pod Kotlem, během kterého se potěšily desítky dětí s našimi koníky, kteří jen potvrdili svůj dobrý charakter. V období jara se mi podařilo s pomocí paní veterinářky nalézt i dlouho hledané kvalitní krmivo pro koně, které jen podtrhne zdravou srst a kondici koníků – Hippolyt. Děkuji p. Hrubému za dovoz krmiva a bonus – pamlsky Lobs. Za velkou výhru považuji navázání známosti s p. Hakrem z Prahy, díky kterému mám doma konečně alespoň 2 dobře padnoucí pečlivě ušitá sedla na Meghan a Athose, v právě jehož sedle se podařilo Dominikovi získat druhé absolutní vítězství na Mezinárodní výstavě welsh pony a cob v měsíci červnu. Byl to zároveň měsíc, kdy se podařilo prolomit ledy pod použitím bezudidlového uzdění na veřejnosti při honosné akci typu mezinárodní výstavy v Hradci Králové. Zatímco ze sedla spínajícího se poníka uzděného roubíkovým udidlem velmi pěkně jezdící holčička spadla, na hřbetě klidného Athose uzděného uzdečkou B.B. si usmívající Dominik dojel pro zlatý pohár. S jezdkyní Lucií jsme na samém počátku léta podnikly několik pěkných vandrů do okolí Rokycan a přesvědčily se, že ne zdaleka všichni stojí na opačné straně proti našim praktikám v jízdě na koních a jejich chovu. Za měsíc to bude přesně rok od chvíle, kdy jsme se připojili k ostatním v dopřávání organizovaného volného pohybu koní po krajině, k upevnění jejich zdraví a očisty duše. Všechny vycházky se doposud obešly bez následků kohokoli ze zúčastněných. V loňském roce se podařilo i pravidelně praktikovat hipoterapii u dvou dívenek s mírným zlepšením jejich zdravotního stavu, povozit na hřbetě našich koní turisty i ze zahraničí a udělat zábavně-vzdělávací program pro školáky ŽŠ. Samozřejmě nebyl rok plný pouze samých úspěchů a ideálů. Potýkali jsme se s lehčími zdravotními potížemi i řáděním nějaké „škodné“ v našem výběhu. Naštěstí se odcizené věci podařilo v krátké chvilce nahradit, neboť mi opět stáli po boku dobří přátelé. Ve všem, co člověk udělá, jsou určitá rizika, ale zdaleka největší rizika jsou v nicnedělání. Za léta, kdy jsem se snažila pozdvihnout úroveň Hubertovy jízdy v naší vlasti na podobu honební vyjížďky v aglickém duchu jsem musela počítat s rizikem, že až předám pořádající žezlo jinému, propadne se vyjímečnost podzimní akce dobrých jezdců na spolehlivých, připravených koních s pokaždé překrásným počasím na úroveň hromadného setkání jezdců i nejezdců různých jezdeckých stylů a pokrývek hlavy, připomínající příjezd cirkusu hýřícího všemi barvami a pády stále stejných účinkujících na zem, bez elegantního nádechu typického pro anglickou tradici, ze které česká podoba Hubertů vzešla. Přesto nemám ani sebemenší zlost. Už vím, že pokud něco opravdu chcete, můžete to získat. Možná to chce trpělivost, velmi tvrdou práci, opravdový boj a dlouhou dobu, ale můžete to dokázat. Tolik víry napomáhá u každého konání, toho osobního i toho kolem koní. Jako malá holka jsem dala sobě i koním slib, že budu bojovat za lepší podmínky zacházení s koňmi, za jejich spokojenější život vedle člověka. Za několik málo let se podařilo přesvědčit o odlišném přístupu ke koním, držených v zajetí tolik lidí z kruhu laiků i odborníků, že jsem ani nedoufala. Jsem ráda, že jsem s koňmi stáje pod Kotlem mohla jít spolu s ostatními - váženějšími dobrým příkladem. A hlavně, že to pozitivní, co koně mohou předávat lidem, jsem přenesla na druhé. Odměnou mi byl dán největší dar, jenž žena může tam ze shora dostat.

Mějte se rádi a mějte skutečně rádi i své koně !

Do odkazu Fotografie byly přidány nové snímky z chodu stáje pod Kotlem.


01.01.2013, D. Frieslová


Přejeme všem radostné Vánoce! Ať prožijete nadcházející „kouzelný“ sváteční čas v klidu a pokoji, v kruhu rodiny a přátel. Ať i vaši koníci pocítí z vašeho nitra pohodu a lásku a dostane se jim zasloužené péče, i když teď pro ně není pracovní sezóna. Nebo spíše právě proto. Ať nejsou vaše koně odstrčeni na druhou kolej jen pro to, že se momentálně nemůžete ve většině případů prezentovat na jejich hřbetech při závodech a jiných akcích a sbírat tolik chtěné trofeje. Kéž je jim dopřáno stejné kvality péče a množství vašeho času jako v období léta. I nejkrutější zimu přežijí koně s dostatkem často podávaného kvalitního krmiva a tolik k životu potřebným pohybem bez potíží, avšak lidský blahobyt a pohodlnost jim činí potíže.

Přeji vám, ať se o Vánocích můžete těšit z dárků od nejbližších a tím největším dárkem je vám - jako opravdovým milovníkům koní, jejich zdravá srst, zdravá kopyta, bezbolestný pohyb a jiskra v oku. Děkujeme E + V + K. Šulcovým za milou návštěvu v naší stáji začátkem prosince, všem štědrým dárcům jablek za jejich příspěvky, díky kterým chroupou jablka naše koně nepřetržitě už 6. měsíc a děkujeme všem, jenž nás v letošním roce podporovali v úspěšném úsilí o povolení bezudidlových uzdeček na výstavách.

D + D + D + J. Frieslovi
Metty + Meghan + Athos



       

21.12.2012, D. Frieslová


Měsíc listopad bych mohla nazvat také měsícem návštěv. O uplynulých víkendech jsem podnikla několik méně či více vzdálených cest, abych po kratším i delším čase navštívila své dobré známé (a jejich koně), se kterými se počátky společného přátelství datují až do 90. let minulého století. Za slunečného počasí jsem první víkend v listopadu navštívila jezdecký klub v Bušovicích, kde jsem měla možnost se účastnit společně s kamarádkou Janou a dalšími sympatickými děvčaty procházky s koňmi na ruce do okolí vsi. Nejvíce mě potěšilo, že se i jinde než v naší stáji praktikuje zcela bez výčitek pro blaho a zdraví koní jejich proběhání ve volnosti. Hodně emotivní návštěvou, za jejíž realizaci děkuji kamarádce Míše Janíkové, byla návštěva kobylky Uršuly ve stáji Makotřasy, která mně před mnoha lety pomohla úspěšně zvládnout období dospívání a studia. Každého, kdo měl tuto kobylku rád, jistě potěší, že se jí i v požehnaném věku 26 let daří dobře ve výběhu (24 hod. denně) s jinou kobylou a zůstává v péči laskavých lidí až do konce svých dní. Již tradičně jsme navštívili jako každoročně okolo 20. listopadu manžele Blažkovi v hřebčíně TRAWEL a nevynechala jsem ani návštěvu manželů Uhlířových a jejich tří koní, z nichž Lee Mode znám už neuvěřitelných 22 let. Kdykoli bylo uplynulý měsíc pěkné počasí, podnikli jsme s Dominikem a Denisem v sedle Athose nějakou kratší vyjížďku do okolí. Svou dvacátou hipoterapii u nás vyčerpala před koncem roku Anežka F. Koníci mají za sebou i preventivní očkování a odčervení (tak moc příjemně se poslouchala slova uznání a plné podpory z úst paní doktorky Z.V. ohledně našeho úspěšného prosazení bezudidlových uzdeček na výstavách pony v dětských rubrikách) a teď už jen s napětím očekáváme, co přinesou blížící se zimní dny. Dny pracovního odpočinku, zúročení nabytých zkušeností a zvýšené péče o výživu našich koní v období mrazů.

   

01.12.2012, D. Frieslová


Živým důkazem toho, že koně nejsou čistě dívčí záležitost, jsou moji úžasní syni Dominik a Denis, kteří po celý podzim tráví volný čas několikrát týdně s našimi koníky pod lesem Kotel. Dominik pokračuje v nácviku samostatné rekreační jízdy na poníkovi v kruhovce, ale i po lesních cestách v terénu a Denísek chce ve všem honem dohnat brášku a tak po výpomoci s krmením koní trénuje správný sed na poníkovi s madélky v kroku i v klusu. Velká pochvala patří jejich „učiteli“ Trawel Athosovi! Oba kluci mě doprovodili samozřejmě spolu s tátou a babičkou i na 122. ročník Velké Pardubické, který jsme si užili za slunečného počasí. Ať i vaše děti nacházejí v koních zalíbení a zpestření všedních dnů.

       

21.10.2012, D. Frieslová


Zaslouženě si užívám po delším čase „volný“ měsíc říjen bez příprav veřejné akce a věnuji se o to více tomu, na co nezbývalo v posledních letech čas a přitom mi to přináší největší potěšení a užitek druhým. S manžely Blažkovými jsem ještě koncem září navštívila plzeňské multikino, kde promítali film Váňa. Už jsem měla možnost přečíst darovanou knihu o tomto obdivuhodném koňákovi, shlédnout dokument o posledním roce jeho života, dokonce sedět s ním a jeho ženou v jejich kuchyni ještě v bývalém bydlišti, no a druhou říjnovou sobotu jej konečně zahlédnu na vlastní oči přímo v sedle na Velké Pardubické. Během dvou víkendů se mi podařilo splnit sen dvěma malým milovnicím koní, Magdalénce a Amálce, které si přišly užít do naší stáje svoji vyjížďku do přírody na výstavním šampiónovi Trawel Athosovi. Nadále pokračujeme v hipoterapii u Anežky a Nikolky, dokud bude počasí pro tuto činnost příznivé. Všechny mnou sepsané články, stažené z těchto webových stránek, jsou od této chvíle k přečtení v tištěné knižní vazbě. Samozřejmě se těším na grilování poslední víkend v říjnu, na které jsou zváni všichni současní členové týmu stáje Pod Kotlem.

Ať Vám více deštivé podzimní počasí nekazí náladu a Vaši koně se těší pevnému zdraví!

   

12.10.2012, D. Frieslová


V   období „babího léta“ jsme doposud prožili mnoho pěkných okamžiků mezi koníky. Počasí bylo v předchozích týdnech natolik příznivé, že naši koníci i nadále přijímají živiny pouze z pasty v každodenně udržovaném výběhu. Jejich pastevní kondice je až v takové míře, že lze podbřišník zapnout přes obrovský pupek jen s velkými obtížemi a tudíž ani žádné sportovní soutěže či tradiční podzimní Hubertovy jízdy nemohou být v našem programu na nejbližší týdny  . Ale to vůbec nevadí. Po patnácti Hubertových jízdách, které jsem na kobylkách projela doposud za svůj život ( z toho 9 organizovala) mě nadšení pro tento druh zábavy opustilo a já si vychutnávám jiné, ještě lepší chvíle ve společnosti našich koní, kteří jsou klidné povahy k lidem a slouží především k radosti všech, kteří je pravidelně nebo ojediněle navštěvují. Navíc je konečně i čas na jiné aktivity a léto jsme si všichni z týmu stáje pěkně užili na dovolených. Meghan se doslova našla v roli terapeuta při hipoterapii u dívenek, které k nám již měsíce docházejí a jinak si užívá volnosti po loukách, o které se jiným koním jen zdá. Metty vyjíždí několikrát týdně do terénu pod sedlem se svou jezdkyní a ošetřovatelkou Lucií Š. a navíc je učitelkou pro jezdkyni Adélu Z. i spolehlivým koníkem na svezení dětí, kteří si v doprovodu rodičů přijdou k nám splnit svůj sen o jízdě na koni do lesa. „Nejvytíženější“ je náš svatební dar Trawel Athos, na kterém se střídají naši školáčci Adélka Č. a Dominik F. společně s předškoláčkem Denískem, který je u koní pokaždé ve svém živlu ! Fotografie jmenovaných jezdců či vítaných návštěv naší stáje v průběhu měsíce září naleznete ve fotogalerii Rok 2012.

Pro všechny naše věrné přátele, navštěvující v současné době stáj Pod Kotlem, je naplánován na poslední říjnovou sobotu „rozlučkový“ táborák od 15 hodin k zakončení letního provozu, než zima převezme žezlo a my koníkům i sobě samým dopřejeme zimní odpočinek….

Krásný podzim všem přeje

                                                             Dita Frieslová


22.09.2012, D. Frieslová


Děkuji paní Pátkové za darované DVD s fotografiemi koní, které pořídila běhěm opakovaných návštěv v naší stáji Pod Kotlem (malá ukázka viz fota níže). Zatímco jsem vozila na hřbetě našeho Athose její krásnou dcerku Michelle, ona se pokusila zachytit naše koníky svým fotoaparátem.
Všechny příznivce jezdeckého sportu zveme jménem hřebčína Trawel na jezdecké hobby závody do Plas, které se budou konat dne 15.9.2012 - propozice naleznete na stránkách hřebčína TRAWEL  z d e , on-line přihláška  z d e .
Až do konce října máte poslední možnost v tomto roce se přijít svézt na naše koně do stáje Pod Kotlem. Od listopadu 2012 je plánována dlouhodobější přestávka v provozu naší stáje. Mějte krásný zbytek léta i blížící se podzim.



   

27.08.2012, D. Frieslová


Prázdninovou vyjížďku na koni do lesa bez použití udidla si přijela vyzkoušet i vnučka manželů Drncových z Rokycan. Athos její očekávání nezklamal a přesvědčil ji o tom, že kůň může být ze sedla řízen jezdcem i jinak než běžně používaným taháním otěží za citlivou hubu. O možnosti využití koní k poklidným rekreačním vyjížďkám do kamenitého terénu bez nutnosti použití podkov či udidla už ví své i rodina z východního Německa, která trávila část léta v rodinném penzionu Hajaja v Kamenném Újezdě (viz odkazy). Dva syni ve věku 7 a 9 let si s úsměvem užili svoji první hodinovou vyjížďku na koních s vodičem v životě na našich klidných, bezpečných, přátelských a zdravých koních – Athos a Meghan. Ten hezký pocit z jízdy na koňském hřbetě je silně nakažlivý a vždy se na mě přenese a já jsem šťastná, že se mi splnil sen – dělat druhým radost skrze koně a nikoli je mít jen pro vlastní potěšení. Jde to za předpokladu, že jsou naši koně zdraví po fyzické stránce a mají i veselou mysl. Pak mohou plnit nároky všestranně využitelných koní pro rekreaci, hipoterapii, vození dětí i jezdectví pro náročnější zkušené jezdce. Když prohlédnu záznam z poslední Hubertovy jízdy 2011 (děkuji manželovi za zhotovení !) je potěšující, jak naše kobyly šlapou v tempu, snadno ovládané jezdkyněmi, s vlastní chutí na skoky, bez nutnosti toho, aby se z nich muselo sesednout na loukách pro jejich neubrzditelnost. Rovněž vandry do okolí Rokycan nám v paměti zanechaly hezké vzpomínky a když jsme dostaly chuť na skoky přes barevné, parkurové překážky na jízdárně milé slečny E. Kalčíkové v Tymákově, nenastal problém, abychom se nemohly přenášet s lehkostí přes všechny připravené kavalety bez štycování. Tak ať i všem ostatním jezdcům a chovatelům přinášejí koně tolik radosti, kolik je možno. Proto tu v dnešní době jsou v prvé řadě. Doba tvrdé práce už je minulostí. Radu, jak na to? Hlavně dopřejte svým koníkům kvalitní krmivo, možnost pastvy, velký výběh s pěkným povrchem pro možnost vyběhání se a život ve stádě. Ani nám lidem nedělá samota dobře, natož pak stádovým zvířatům jako jsou koně (na základě rady veterinární lékařky).

Krásný zbytek prázdnin všem dětem a mnoho díků za pomoc slečně Lucii Špelinové. Nová fota přidána do fotogalerie Rok 2012. Děkuji manželům Blažkovým z hřebčína Trawel za veselou společnost na oslavě narozenin v kruhu rodiny a přeji jim hodně výstavních úspěchů na Bundesschau v Německu!

   

18.08.2012, D. Frieslová


Prázdniny vstoupily do své druhé půlky a ve stáji Pod Kotlem nepřestává být živo. Od počátku července se telefonicky neustále hlásí zájemci o svezení na koních v poklidném prostředí okraje lesa Kotel. Svoji výhru z akce Den koní 2012 si přišel 21.července 2012 vybrat i malý Kryštof Šulc z Medového Újezda. Pro svoji první delší vyjížďku do lesa si vybral kobylku Metty. Spolu se svou sestrou a maminkou se potéspokojení účastnili i táboráku, pořádaného týmem stáje Pod Kotlem. Kobylku Metty ohodnotila jako „šikovnou a pohodovou“ i slečna z Prahy, která trávila právě prázdniny u babičky ve Strašicích a na koních jezdila dříve i v Karibiku. Relaxační chvíle na hřbetu snadno jezditelné Metty ve společnosti nespoutané Meghan tráví během studentského volna i naše stálá jezdkyně a velká pomocnice Lucie Š. Ať i vám ostatním přinášejí během léta koníci do duše klid a ze srdce vyhánějí vztek, zahořklost a nenávist k druhým lidem.

   

05.08.2012, D. Frieslová


Na konci školního roku (27.a 28.6.2012) zavítaly opět po roce do naší stáje děti ze ZŠ Čechova. Nejprve třída 2.A s paní učitelkou R. Valachovou a její asistentkou a o den později děti navštěvující družinu s paní vychovatelkou B. Sloupovou. Obě skupinky dětí si nejprve vyslechly přednášku o chovu koní v pro ně přirozených podmínkách, o škodlivých účincích podkov a udidla na celkové zdraví koní doplněnou častými dotazy, hned po té se více než dvacet dětí / den svezlo postupně na koních Metty, Meghan i Athos. Pro děti byly rovněž nachystány zábavné sportovní úkoly přímo ve výběhu koní.

Momentálně nepřijímáme z časových důvodů žádné nové zájemce o jízdu na koních

   

22.07.2012, D. Frieslová


Do odkazu Fotografie byly přidány jednak snímky z jezdeckého tréninku Dominika na Athosovi a mého tréninku ze země s klisnou Meghan (Rok 2012) a i fotografie z Mezinárodního šampionátu v Hradci Králové (Mazinárodní šampionát Hradec Králové 2012). Děkuji za poskytnutí fotografií paní Zajíčkové a všem z týmu stáje Pod Kotlem přeji vydařené, pohodové letní prázdniny!


08.07.2012, D. Frieslová


Uznání!  Sbírám ze šňůry čerstvě vyprané voňavé prádlo včetně dětského jezdeckého sáčka, ve kterém Dominik získal své již druhé vítězství. V sobotu 23.6.2012 jsme se celá rodina včetně mé maminky zúčastnili s Trawel Athosem Mezinárodního šampionátu welsh pony a cob v Hradci Králové (SCHVK). Milou společnost nám po celý den dělali dlouholetí přátelé manželé Schwarzovi, kterým moc děkuji za spolehlivou přepravu Athose na akci a zpět domů. Ve své třídě dospělých klisen a valachů sekce A ( 6 koní z celkem 22 přihlášených) se Athos umístil na krásném 3. místě. Svou výstavní premiéru mezi velši si (po pouhém měsíčním tréninku) užila Adélka Zajíčková, která pro stáj pod Kotlem vybojovala v kategorii Mladý vystavovatel úžasné 2. místo ze sedmi děvčat a tím se prozatím stala nejúspěšnější vystavovatelkou z našeho dívčího týmu z let 2008- 2012! Nejvyšší příčku – 1. místo a pohár, kokardu, věcný dar, hlasitý potlesk a můj velký obdiv a poklonu si právoplatně zasloužil náš Dominik, který v kategorii Lead Rein obhájil své vítězství z roku 2010. V letošním roce šlo však o mnohem víc. Po dosažení úpravy pravidel výstavnictví jsme jako první a jediní museli prokázat, že k poslušnosti poníka a jeho ovládání v ringu nepotřebujeme udidlo, naopak ho chápeme spíše ke škodě po otázce zdravotní i výchovné. Zatímco jiná soutěžní trojice musela být v tentýž den pro pád jezdce kvůli neposlušnosti ostře nauzděného poníka přesunuta paní posuzovatelkou z VB na poslední místo, Atík se s bezudidlovou uzdečkou v ringu i mimo něj choval v průběhu celé akce vzorně a ovladatelně. Vítězství tak bylo pro nás s Dominikem dvojnásobné. Konečně jsem došla uznání od těch, co pochybovali, nevěřili nebo nepřáli. Mnohokrát děkuji za podporu přítelkyni Petře Blažkové. Děkuji manželovi za poskytnutí financí na sponzorské ceny- věcné dárky, ze kterých měly doufám všechny odměněné děti výstavy radost. Tak jako mám já radost z nich. Cítím se být v prvé řadě především matkou a až za dloouho chovatelkou koní. Neznám větší pocit štěstí, než ten, když děti se zapojují do výstavního a soutěžního dění kolem koní, výstavu si užívají a skrze koně si více věří na veřejnosti mezi lidmi, stoupá jim sebevědomí a kázeň a pocit hrdosti (ten doma ve stáji při sbírání hnoje až tolik nezažijí) a odměny. Zvláště, když pak se jedná o vaše vlastní. Děkuji Dominiku a Denísku ! Když vyhrajete pohár vy nebo váš kůň, je to hezké. Ale až když ho pro vás vybojuje vaše dítě, které chová koně v srdci, to má teprve pořádnou váhu

!!! V dohledné době budou přidány nové fotky z akce do odkazu Fotografie !!!

   

24.06.2012, D. Frieslová


Představujeme naše současné klientky hipoterapie. Nikolka B. a Anežka F. přijíždějí pravidelně jedenkrát v týdnu v doprovodu svých rodičů, aby využily léčebného působení koně - terapeuta ke zmírnění svých handicapů. Naším terapeutem je klisna Meghan, která si v průběhu terapie uvědomuje důležitost správného působení na malé jezdkyně a svou přátelskou a „mazlící“ povahou k lidem (včetně veterinářů), kterou má od hříběte, a schopností přizpůsobit krokovou frekvenci pro konkrétního pacienta si získává poklonu i od samotných návštěvníků naší stáje. A to je u koně chovaného člověkem podstatné a ceněné.

   

Mezi přirozené projevy chování a dorozumívání koní patří kopání, kousání, vzpínání, honění se, vyhazování zadníma nohama atd. To už ví po nedávném shlédnutí televizního pořadu pro děti i můj dvouletý Denísek. Je nesmysl chtít toto chování koní mezi sebou změnit, či za něj koně dokonce trestat. To můžete rovnou chtít po psovi, aby přestal štěkat a občas se i rvát s cizím psem, po ptáku, aby přestal létat (kukačka, ať si staví své vlastní hnízdo, protože to se přece nedělá, podstrkovat svá vajíčka cizímu..) a po jelenech, aby se „neprali“ v období říje, kdo ustoupí a čí bude laň. Jsou věci od přírody dané a nám nezbývá než je u konkrétních živočichů respektovat. Pokud tedy většina zdravých koní má kolem svého těla „bublinu“ do které nedovolí vstoupit druhému koni, musí „drzý“ koník, který hranice překročí (ať už samotný nebo s jezdcem na zádech) počítat s odpovědí dotčeného koně v řeči jejich vlastní. A koně mluví řečí těla, ne slovy jako my lidé. Známe všichni rčení : „Rvou se jako koně !“ Ale z vlastního strachu nechceme tento fakt přijmout. Tolik závěrem k diskutabilnímu tématu „kopavá“ kobyla. O uplynulém víkendu se mi dostalo této rady na otázku jak zabránit kopnutí jednoho koně druhým při hromadných akcích - dodržovat rozestupy ! Jak jednoduché a jak účinné. Někdo má koně jako módní doplněk, jinému nahrazuje kůň rodinu, někomu slouží jako předmět kšeftu, někdo skrze něj dělá radost druhým. Ať tak či onak,hlavně, když je kůň veden tak, aby nebyl nebezpečný člověku a ke koním aby se mohl dál chovat podle vzorců přírody.


17.06.2012, D. Frieslová


Ideální počasí, spokojení účastníci, více než 50 svezených dětí na koních, které mě svou trpělivostí a odevzdaností pro konkrétní úkol opět přesvědčily o tom, že jsou těmi pravými, které ve stáji potřebuji a chci mít. Tak by se dal charakterizovat 10. Den koní pod Kotlem, který se konal uplynulou neděli, dne 27. 5. 2012 a svým zdarem mě zahřál u srdíčka. Více o programu tradiční akce v naší stáji se dozvíte ve fotoreportáži v odkazu Fotografie nebo na stránkách Rokycanského deníku. Za pomocnou ruku při organizaci akce děkuji manželům Černým z Lipnice, rodině Zajíčkových z Holoubkova, Šulcovým z Medového Újezda, Lucii Špelinové, Aleně Kapustové, manželům Celundovým z minipivovaru U Stočesů a zejména manželovi. Za pěknou ukázku jízdy na poníkovi již ve zbrusu novém sedle z dílny Jana Hauzra děkuji Adélce Černé a Dominikovi.

   

02.06.2012, D. Frieslová


V   neděli 20.5. 2012 jsme vyjely na kobylkách Metty a Meghan na 2. půldenní „minivandr“, jehož cílem byl vrchol lesa Žďár. Nebe bylo bez mráčku, kobylky poslušně dokráčely přes obec Kamenný Újezd až k místu první zastávky – domova a stáje mých dlouholetých přátel (22 let od prvního setkání na st. Statku v Rokycanech) – manželů Uhlířových, kteří se k nám prý při příští projížďce do př. rezervace Trhoň rádi přidají. Velmi hluboký dojem na mě zanechalo projetí oněch míst v sedle odchované klisny Meghan ( Pod Oltáři, Žďár Bouchalka), která jsem před čtrnácti lety projížděla v sedle tehdy ještě mladé klisny Metty během studia na VŠ.Výhled z pod vrcholu Žďáru do okolí Rokycan bral doslova dech a stojí jistě za prožití těch, kteří ještě vrchol nejvyšší zalesněné dominanty našeho okresního města nepokořili.

   

26.05.2012, D. Frieslová


Dovolujeme si Vás pozvat na 10.ročník Dne koní pod Kotlem , který se koná v neděli 27.5.2012 od 15 hodin. Hlavním bodem akce je svezení dětí na koních a seznámení návštěvníků s péčí o koně a jejich využitím v dnešní zmodernizované době. Pro děti, které budou čekat na svezení na koňském hřbetě nebo se nebudou chtít povozit, budou připraveny hry s míčky, omalovánky pro nadšené malířky a malíře a možnost vyzkoušet si opravdovou práci kolem koní. O občerstvení se postarají manželé Celundovi.

S ručně vyrobenou keramikou přijedou pod Kotel opět manželé Šulcovi (Keramika Na Hrázi). Milá pozornost pak zakoupená v jejich stánku může být připomenutím dne svátku koní, který se koná po celé republice většinou právě poslední květnovou neděli. Více informací v odkazu Akce.

Na fotografii je spolu s Athosem nová členka našeho týmu, téměř tříletá Gábinka P., která se chodila povozit na našeho poníka už v minulém roce a láska ke koním v ní za uplynulý rok ještě více vzrostla. Ať nejen jí, ale spoustě dětem vykouzlí na tváři úsměv právě ušlechtilí koně.

   

17.05.2012, D. Frieslová


V   den devátého výročí naší pohádkové svatby na koni v Manětíně poctila naši malou rodinnou stáj svou návštěvou s fotoaparátem amatérská fotografka slečna Marika Batelková z Volduch. Za slunečného počasí zachytila svým přístrojem převážně v pohybu naše ještě ne zcela ze zimní srsti přelínané ryzáky – Metty (19), Meghan(12) a Athose(10). Zároveň se připojila na dvě hodiny k našemu všednímu „venčení“ všech koníků po loukách na hranici lesa Kotel. Stala se tak jedním ze svědků bezproblémového chovaní našich koní nejen pod sedlem bez použití zbraně - udidla, ale i úplně na volno. Svým objektivem zdokumentovala postupně celý průběh vyjížďky, a může nyní potvrdit, že moji koně následovali neustále svoji vůdčí stáda bez odpojení na velkou vzdálenost či vniknutí do cizí ohrady za jinými koňmi.Do odkazu Fotografie byly přidány nové fotografie – jednak od Mariky Batelkové, ale i od manžela J. Friesla do galerie Rok 2012. Přeji příjemně prožitý měsíc lásky.


13.05.2012, D. Frieslová


Poslední dubnovou neděli, která vysloveně letním počasím připomínala spíše polovinu července, jsme otevřeli s Luckou Š. letošní sezónu vandrů a delších vyjížděk na koních a sice odpoledním výletem v sedlech Metty a Meghan na konec obce Raková. V této obci bylo našim cílem navštívit místní chovatele koní a moc příjemné a milé lidi – manžele Olšovských a jejich čtyřnohé svěřence. Na návštěvu přes rozkvetlé louky plné pampelišek se s námi vydal na volno samozřejmě i valášek Trawel Athos. Při zpáteční cestě nás těšil nejen krásný pocit z pohodové jízdy na našich klisnách ale i skutečnost, že jsme jen o pár kilometrů dál od naší stáje našli stejně zaměřené koňáky (z hlediska péče o koně a způsobu jízdy na nich), kteří i k nám chovají stejné sympatie jako my k nim, měli bychom si o čem povídat hodiny a hodiny a výhledově opětují naši návštěvu tou svojí u nás pod Kotlem. Naplánovali jsme společnou vyjížďku jejich líbivých a našich koní po okolí Rokycan. Přejeme manželům Olšovským a jejich koníkům ještě mnoho krásných společných chvil a jsme nesmírně rádi, že jsme našli s někým poměrně blízko nás „společnou řeč“. Zároveň vítáme v našem týmu novou jezdeckou naději, více v odkazu O stáji. Všem rodičům s dětmi, toužícími po svezení na koni, připomínáme, že se již blíží akce Den koní (více v odkazu Akce). Navíc povozíme děti kdykoli mimo termín této akce v průběhu právě započaté sezóny květen – říjen. My u nás Vám dveře před nosem nezabouchnem!


04.05.2012, D. Frieslová


Vítězství!   Tak jak jsem slíbila v srpnu 2011 přátelům koním, svému Dominikovi i sama sobě, přijímám teď s radostí i velikou pokorou konečný verdikt týkající se úpravy pravidel výstavnictví platných pro letošní rok na výstavách pro welsh pony a cob pořádaných společností SCHWPC v ČR. Vybojovala jsem právo, účastnit se oblíbené soutěže Lead Rein s poníkem bez udidla! Plně vědoma jsem si podpory a pomoci, které se mi dostalo od přátel, rodiny i některých členů rady společnosti. Děkuji! Pevně věřím, že pokud se budeme smět Národní výstavy zúčastnit, předvedeme se jako trojice opět v co nejlepším světle jako loňský rok. Doufám, že se k nám připojí i další milovníci koní, kteří už dávno v domácím prostředí dali udidlu sbohem, ale v rámci výstavy se neodvážili vzepřít pro koně nesmyslným pravidlům. Doufejme, že tak jako byla nastolena svobodná volba jezdců na závodech ČJF v používání bezudidlových uzdeček, podaří se stejná rovnoprávnost v jízdě s / bez udidla prosadit navždy i v rámci výstavních jezdeckých soutěží.

Je pohodlné kopírovat pravidla staré konzervativní Anglie, ale uvědomme si, že už žijeme v 21. století, veterinární výzkumy prokázaly nové informace o škodlivosti zastaralých praktik, které pro mnoho koňáků bohužel fungují dobře. Ovšem jen zdánlivě. Je dobré, aby si na to přišel každý sám na svou vlastní kůži. Jen tak pak budeme blíž přirozené komunikaci mezi koňem a člověkem,na jejímž konci je spokojený člověk a šťastný, zdravý,psychicky vyrovnaný kůň.


08.04.2012, D. Frieslová


V    rámci „napasování“ správného krmení na míru pro naše čtyřnohé svěřence jsem s paní veterinární doktorkou odebrala v uplynulých měsících jedné kobylce vzorek krve. Dle předpokladu se prokázalo, že kobylce a tudíž i jejím kolegům ze stáda chybí většina důležitých minerálních prvků. Kvalitní seno (v tomto období bez možnosti pastvy) spolu s minerálním lizem tedy skutečně nestačí. Vyšetření na činnost vnitřních orgánů dopadla naštěstí dobře a potvrdila tak, že se kobylka i ve svém požehnaném věku (19 let) těší dobrému zdraví. Po několika pokusech namíchat koním co nejkvalitnější domácí müsli z jednotlivých komponentů, jsem snahu o vytvoření dokonalého přírodního krmiva, které by obsahovalo vše kompletně v jednom, vzdala. Naštěstí jsem uposlechla radu několika spokojených chovatelů koní a přešla k nakoupení produktů značky St. Hippolyt. Krmit jako příroda bylo vždy mým snem. Konečně jsem našla klid, když vím, že naši koníci dostávají vše potřebné v super kvalitě i při nízkých dávkách krmiva. Za pár měsíců budeme opakovat krevní testy. Pevně věřím, že kromě stávající lesklé srsti a jiskry v oku bude mít klisna hodnoty prvků na potřebné úrovni a zdravou kopytní rohovinu. Tak to jen pro zamyšlení…


29.03.2012, D. Frieslová


O    uplynulém víkendu jsme opět relaxovali ve společnosti rodiny Blažkovi z hřebčína Trawel na sněhem zavátých kopcích Šumavy. Užili jsme spoustu legrace a při sklence dobrého vína jsme diskutovali nad možnou úpravou výstavních pravidel. Nová výstavní sezóna se blíží a pravidla výstavnictví sestavená SCHWPC jsou již delší dobu nepozměněna a nerozšířena o nové způsoby předvedení poníků a koní na přehlídce, které si nevyhnutelně žádá dnešní doba s rozrůstajícím se počtem chovatelů, kteří se svými svěřenci pracují na základě přirozenější, nenásilné komunikace chtějí takto předvádět své koníky i na veřejnosti, nejen v domácích stájích.


04.03.2012, D. Frieslová


Dne 1.2.2012 jsem ke své radosti pořídila pro svou klisnu nové sedlo. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, mnozí z vás si jistě pořizují sedla zcela běžně každou chvíli, kdybych při tom nenašla tu správnou cestu, po které chci v budoucnu jít (a nechat jít mé „žáky“) a už neodbočit. Zůstala jsem věrna české značce zaručující kvalitu – Jan Hauzr. Využila jsem po špatné zkušenosti nákupu sedla přes internet možnost pasování sedel na mé koně přímo u mě ve stáji. Z chvilkového změření koní se stala dvouhodinová přednáška o správném napasování sedla na hřbet koně (pak kdo je tady upovídaný..), které bude vyhovovat v prvé řadě koni a hned v druhé jezdci. Dozvěděla jsem se to, co už jsem sice dávno částečně tušila, ale bylo potřeba, abych si to „osahala“ v praxi. Správně padnoucí sedlo,bolestivě neomezující koně v pohybu se zkrátka bez koně koupit nedá. Každý koník by měl mít pro sebe sedlo ušité na míru. Však jen Ti, kteří ke koním cítí opravdovou (ne opičí) lásku, jsou ochotni nepodlehnout reklamě a módním trendům naší jezdecké špičky, ale naučit se poznat a vnímat citem správné rozměry sedla, tak abychom koni co nejméně překáželi a ochránili jeho hřbet před nevratným poškozením. Někdo po nástupu problémů s koňskou páteří raději vymění celého koně nebo vycpe prostor pod nesedícím sedlem tlustými podložkami, já vyměnila ( a ještě u zbylých koníků vyměním) sedlo, přestože to staré nebylo zdaleka nevyhovující, ale přeci jen centimetr sem, centimetr tam a za patnáct let se ještě zkušenosti sedlářů zdokonalily. Na mých koních mi záleží. Nejsem handlíř, co koně mění, prodává, pro peníze, nebo pro to, že mu „nevyhovují“. Chci se dívat na svět z jejich hřbetu, a při tom si přeji, aby pro ně samotná jízda nebyla utrpením a já zároveň seděla v sedle pohodlně v místě těžiště koně. Možnost dojít k tomuto poznání přeji i vám a vašim koním přeji, aby směli na svých hřbetech nosit jen taková sedla, která budou více chránit než ubližovat.

  

05.02.2012, D. Frieslová


Šťastný nový rok 2012!   Přeji všem koníkům pevné zdraví,jejich majitelům pak schopnost empatie vůči koňským potřebám a hodně vzájemné tolerance mezi koňáky rozdílných názorů. Přála bych všem, kteří se ustavičně hádají o pravdivost svého názoru, urážejí a pomlouvají své kolegy z branže, závidí a nepřejí úspěch, aby se jim dostalo pokoje v jejich duších a více lásky v srdci. Nechť se v zájmu spokojeného života koní a soudržnosti jejich milovníků naplní slova mého motta pro tento rok: „Usilujte o pokoj se všemi, a celé nebe se bude zrcadlit ve Vaší duši." Nový rok jistě přinese mnoho splněných snů všem těm, kdo nezůstanou jen u toho snění. Mým cílem zůstává snaha o zlepšení životních podmínek těch koní, jenž jsou neustále zavíráni do malých boxů, podkováni a uzděni udidly podle zažitých zvyků minulého století, které vzdalují koně od jejich přirozených potřeb a chovatele rozdělují na dva tábory. Dalším cílem je pokračování v započatém přesvědčování tábora starých zažitých principů o přijetí změn, které zejména koně uvítají s nadšením. V květnu se těším na tradiční setkání s dětmi a rodiči v rámci 10. Dne koní pod Kotlem. Zároveň se těším i na novou výstavní sezónu pro velšské poníky a koně. Čeká mě a mé koně druhá návštěva odborníka přes pasování sedel na hřbet koně, pana Hauzra. Na radu odbornice přes výživu koní paní K. Bergrové, začneme s příchodem nového roku i s novým pestřejším jídelníčkem pro naše ryzáky a neméně se těším na jezdecký výcvik s novým trenérem. Čím více se chováním a způsobem lásky ke koním odkláním většině, tím více fouká vítr proti mně, přesto přibývá lidí, kteří mě v tom vichru podrží a půjdou stejným směrem. S dobrým úmyslem chci vyšlapat novou hrbolatou cestu s překážkami až k cíli - zdraví koně (jako partneři namísto cvičebního nářadí) v rukou spokojených chovatelů a jezdců. Vím, že jít nevyšlapanou cestou může být velký nerozum, ale také jistý důkaz velké odvahy. Odvážným však štěstí přeje. Ať je Váš „skok“ do nového roku úspěšný a vydařený. Ať my všichni koňáci, jenž plujeme na stejné lodi, točíme kormidlem na stejnou stranu, bez toho, aniž bychom se museli navzájem strkat, urážet se a závidět si úspěch.

První terénní vyjížďka v novém roce - 02.01.2012


02.01.2012, D. Frieslová


Přejeme všem radostné vánoční svátky prožité s otevřeným srdcem pro všechny kolem vás včetně nenahraditelných koní. Malé děti zveme o školních vánočních prázdninách v týdnu 26.12. – 30.12. 2011 na sváteční svezení na poníkovi Atíkovi po lese Kotel. Návštěvu je nutno předem telefonicky domluvit. Koníkům jistě přijde k chuti v nadcházejícím zimním období vámi donesená čerstvá mrkvička.



„Radost nebude chybět tomu, kdo ji rád děla druhým.“




20.12.2011, D. Frieslová


V   odkazu Články si můžete přečíst reportáž a úvahu nad letošním ročníkem H. jízdy v Rokycanech. V odkazu Fotografie jsou již k nahlédnutí snímky z nezapomenutelné akce pod Kotlem. Děkuji fotografům a kameramanovi Janu Frieslovi, Daně Celundové a Marice Batelkové. Více fotografií naleznete zde.
Děkuji za milou účast na H. jízdě paní Olině Schwarzové a manželům Blažkovým z hřebčína Trawel.


9.11.2011, D. Frieslová


9.   ročník Hubertovy jízdy, který se konal poslední říjnovou sobotu v režiji týmu stáje Pod Kotlem v Rokycanech, byl ve znamení husté mlhy, nejvyššího počtu účastníků z celé historie rokycanských Hubertových jízd (29 ze 32 přihlášených jezdců) a nejhodnotnějších odměn pro vítěze doprovodných soutěží od sponzorů. Citátem dne, kterým byla inspirovaná celá letošní akce byl výrok Winstona Churchila : „ Žádná hodina života není ztracená, pokud je strávená v sedle koně!“ Letošní „Hubertka“ na Rokycansku rozhodně nebyla promarněným časem. Naopak přinesla mnoho krásných zážitků jak účastníkům jízdy, tak pořadateli. Děkuji všem, kdo s přípravami 9. ročníku pomáhali. Více během měsíce listopadu v odkazech Fotografie a Články.


31.10.2011, D. Frieslová


Blíží se termín uzávěrky přihlášek na 9. ročník Hubertovy jízdy na Rokycansku ! Potvrzujte svoji účast na telefonním čísle viz kontakt. Na nepřihlášené jezdce nemusí zbýt kokarda. Zároveň ještě jednou prosím přehodnoťte své jezdecké schopnosti a kondiční připravenost svého koně pro tento typ akce, ať předejdeme zbytečným kolizím a zklamáním. Na viděnou se těší organizační tým. Bližší informace a videoukázka loňského ročníku viz níže. V odkazu články přidán nový článek spolu s fotografiemi


19.10.2011, D. Frieslová


Poslední říjnovou sobotu 29.10.2011 pořádá tým stáje Pod Kotlem ve spolupráci s Evou Kalčíkovou a manželi Ciprovými, 9. ročník oblíbené podzimní akce, jejíž název je odvozen od patrona myslivců a lovců, Hubertovu jízdu. Během následujících dní obdrží (nebo již obdrželi) pozvaní jezdci a majitelé koní nepřenosnou pozvánku na tuto soukromou akci. V případě zájmu o účast na 9. Hubertově jízdě na Rokycansku potvrdí pozvaní hosté svoji kladnou odpověď na pozvání nejdéle do úterý 25. 10. 2011. Jezdci, kteří včas nepotvrdí svoji účast či jezdci, kteří se dostaví na zahájení jízdy bez pozvání, se nebudou moci připojit k jezdeckému lotu nahlášených účastníků!!!

V letošním roce trasa jízdy povede opět do okolí obce Mokrouše, přes louky obce Raková zpět do polesí Kotel. Odborná porota zvolí během dne jednu jedinou jezdeckou dvojici, která získá titul nejupravenější dvojice pro honební jízdu a navíc věcnou cenu věnovanou pořadatelem. Cenu od sponzora získá i jezdec, který nalezne schovaný liščí ocas v závěru terénní vyjížďky. Speciálně letos oceníme drobnými dárkovými předměty jezdce, kteří přijedou na akci v sedle svých koní bez „železa“, to znamená bez podkov a udidla. Doba trvání vyjížďky bude přibližně 2 hodiny. Skoky ( o dvou výškách – velcí koně a pony) budou umístěny převážně na loukách, ale i na lesní cestě. V průběhu vyjížďky bude pro jezdce přichystáno „přesedliště“ s občerstvením (plánovaná doba odpočinku max. 1 hodina). Ti, co obdrží pozvánku na 9. Hubertovu jízdu, jíž se zároveň i zúčastní, jsou automaticky zváni i na večerní posezení restauraci u Chmelířů, kde proběhne soud a rozkrojení dortu. Startovné, jež v sobě zahrnuje přípitek, sladkost, kokardu, věcné ceny, pohonné hmoty, občerstvení atd., bude vybíráno před zahájením akce na velké louce pod Kotlem v 10. 30 hod. určenou osobou, která bude označena cedulí „startovné“. Jezdcům doporučujeme z hlediska jezdeckého oděvu: jezdecké boty, světlé rajtky, jezdecké sako (dámy tmavě modré či černé, pánové červené), jezdeckou přilbu s tříbodovým zapínáním, bezpečnostní chránič páteře – kdo má. Hubertova jízda je určena pouze jezdcům, jezdícím v anglickém stylu! Každý z účastníků zodpovídá v průběhu akce za svého koně i za své chování vůči ostatním účastníkům jízdy. Děkuji za pochopení. Diváci mají možnost sledovat ve svých automobilech průběh jízdy a doprovodit lot až na místo přesedliště. Svezení dětí v bryčce na louce pod Kotlem zajistí paní Olga Schwarzová. Svezení dětí na koních pořadatel v letošním roce nezajišťuje. Diváci si mohou ve stánku s občerstvením něco zakoupit pouze v průběhu slavnostního zahájení akce. Na přesedlišti bude fungovat „pojízdné občerstvení pouze pro jezdce! Je zakázáno vjíždět automobily na všechny louky, na nichž budou postaveny skoky pro účastníky jízdy včetně louky pod Kotlem – místa startu a zakončení !!! Nezbývá si nic víc než přát, aby se vydařilo počasí a letošní ročník se obešel bez zranění i případných nedorozumění tak jako v předchozích letech.

Naviděnou s Vámi se těší Dita Frieslová.


25.09.2011, D. Frieslová


O   víkendu 27.–28.8.2011 jsme se účastnili Národní výstavy v Plasech a hobby závodů na témže místě s Trawel Athosem. Více si přečtěte v odkazu články, prohlédněte na fotografiích v odkazu Fotografie (Plasy 2011) a zapřemýšlejte nad reportáží, která bude pravděpodobně otištěna v říjnovém čísle časopisu Jezdectví.


09.09.2011, D. Frieslová


V   neděli 14. 8. 2011 se náš tým Stáje pod Kotlem vydal ve společnosti dalších pěti jezdců na historicky první vandr po okrese Rokycany. Na osm jezdců v sedlech a dva koně na volno čekalo více než 6 hodin putování po silnicích, lesních cestách, mostech a loukách až do obce Kříše, kde bylo přichystáno pro „přeživší“ posvícenské pohoštění. Děkuji za všechny zúčastněné manželům Ciprovým za zorganizování celé akce i volbu trasy (Rokycany, Klabava, Všenice), která prověřila naše jezdecké schopnosti na koních bez železa v hubě, ale i po bosých kopytech. Bez újmy na zdraví se vrátili ve večerních hodinách naši koně zpět pod Kotel. Ikdyž někteří z equipy si lízali rány na jistých partiích těla, stejně jsme se všichni shodli na tom, že bychom zase příští rok jeli rádi. Kdo ví, třeba i na víc dní a z vandru na koňský ranč ve Kříších se stane tradice ! Více na fotografiích Jana Friesla ve fotogalerii.


01.09.2011, D. Frieslová


Letošní léto jsem se poprvé po 16 letech vrátila na místo, kde jsem spolu s kamarádkami plavila koně ze stáje „Na Jakubu“. Ačkoli má Meggie nechtěla do přírodního koupaliště s nepříliš ideálním vstupem smočit ani nohu, prožila jsem ve společnosti nových přátel pěkné horké odpoledne v Hrádku u Rokycan. Metty s Luckou si poprvé v životě společně zaplavaly ponořené do vody až po hlavy. Děkuji za doprovod M. + M. Chmelířovým. Nejen plavením koní však trávíme letní prázdniny s koníky. Věnujeme se i tréninku koní ze země přirozenou komunikací, připravujeme se na účast na Národní výstavě v Plasích (27. – 28. 8. 2011) viz http://www.welsh.cz a kromě hipoterapie využíváme volný čas i ke svezení nově příchozích dětí na Athosovi v okolí lesa Kotel. (viz fotogalerie).Užijte si krásně druhou půli prázdnin a když budete mít chvilku času na hlubší zamyslení se nad sebou, přečtěte si v odkazu články úryvek z dopisu, který mi v červnu poslal milovník koní, ke kterému já osobně vzhlížím, pan Václav Vydra. Není k němu co dodat.


01.08.2011, D. Frieslová


Necelý týden před tím, než přinesl domů vysvědčení se samými jedničkami, přišel Dominik v doprovodu svých spolužáků a paní učitelky na plánovanou exkurzi do stáje Pod Kotlem místo ranního vyučování (24. 6. 2011). Nejprve děti sedící na lavicích vyslechly přednášku o všem co se koní týká (doplněnou častými dotazy), poté si podle Dominikovo instrukcí zkusily vyhřebelcovat koně a sbírat koňské „koblížky“, v zápětí se staly diváky Dominikovo jezdecké ukázky jízdy zručnosti samostatně v sedle Trawel Athose a v závěru pěkného dopoledne si sami vyzkoušely jízdu na koni včetně paní učitelky a její asistentky. Poučení naší nastávající generace o škodlivých účincích udidla, podkov a uzavřených stájí na zdraví koní bylo nakonec mnohem přínosnější naž samotná účast našeho týmu na mezinárodním šampionátu v Pardubicích, kterého jsme se nakonec pro nemoc soutěžící nemohli na polední chvíli účastnit. Staré zastánce „osvědčených bezpečných“ metod se nám podaří přesvědčit o vhodnějším přístupu ke koním jen s těží, ikdyž boj o změnu pravidel výstavy jsme nevzdali, kdežto děti, které přijdou na řadu po nás, se mi dobře daří během posledních tří měsíců navést na SPRÁVNOU cestu!

  

24.07.2011, D. Frieslová


V   neděli 12.6. 2011 jsme oslavili 10. výročí od prvého zaržání koní pod lesem Kotel v Rokycanech. U táboráku s pohárkem vína jsme celá rodina vzpomínali na těžké chvíle prožité na témže místě i na ty krásné, kterých byla díky bohu většina. Konečně se zdá, že mám v týmu ta správná děvčata. Děkuji Lucce a Katce za milý dárek i jejich uznání a svým nejbližším za podporu, která přesahuje celý vesmír.

AŤ I VY MÁTE ŠTĚSTÍ NA LIDI KOLEM SEBE A VAŠI KONĚ STEJNĚ TAK.
Krásné léto přeje Dita Frieslová

  

10.07.2011, D. Frieslová


V   pátek 10. června 2011 navštívily stáj Pod Kotlem děti ze školní družiny při ZŠ Čechova v Rokycanech. Nejprve si vyslechly spolu se svojí vychovatelkou krátkou přednášku o koních a dozvěděly se odpovědi na své zvídavé otázky. Poté si vyzkoušely práci okolo koní a samozřejmě i jízdu na koni. Děkuji děvčatům a chlapcům za mrkve pro koně a Lucce Špelinové za asistenci při vození dětí.



V odkazu Články si můžete přečíst článek o letošním 9. ročníku Dne koní pod Kotlem.

26.06.2011, D. Frieslová


Před 18 lety jsme se poznaly. Před 13 lety jsem se stala její majitelkou. Před 10 lety jsem si ji přivezla do svého rodiště. V neděli 29.5.2011 jsem na jejím hřbetě ukázala asi 120 divákům schopnost jezdce domluvit se se svým koněm ve všech jeho chodech včetně skoku přes parkurovou překážku bez „zbraně“, jakou je udidlo v citlivé koňské hubě, bez podkov na kopytech, ostruh na mých botách. Během (po všech stránkách vydařeného) 9. ročníku Dne koní pod Kotlem spolehlivě svezla má nejdražší kobyla Metty spolu s Meghan a Athosem asi 70 – 80 dětí.

Fotoreportáž najdete v odkazu Fotografie - Rok 2011. Nový článek si můžete přečíst v Rokycanském deníku a poté i v odkazu Články.

Koním přeji k jejich svátku co nejvíce porozumění ze strany nás lidí. Nám lidem vydařené léto ve společnosti spokojených koní.


05.06.2011, D. Frieslová


V  květnovém čísle časopisu Koně a hříbata jsem se dočkala otištění mého článku na téma „Koňské sny“. Děkuji šéfredaktorce paní Z. Buráňové za její odvahu můj příspěvek uveřejnit. I vy se nad ním nyní můžete zamyslet v odkazu Články. Za svým názorem si pevně stojím a případných negativních reakcí z okolí se nebojím. „Kůň je zvíře dálek a dálky jsou jen pro odvážné !“ Za menší počet útrap vůči koním stojí za to, bojovat. 15. května u nás proběhl 2. kurz práce ze země s koňem. Mnoho díků z řad diváků za udělení lekce patří panu Langmajerovi. Více ve fotogalerii Rok 2011.

9. Den koní již v neděli 29 .5. 2011 od 15 hodin !!" - Informace viz odkaz Akce.


22.05.2011, D. Frieslová


V  pondělí 2. května navštívily naši stáj děti předškolního a mladšího školního věku ze Sokola v Kamenném Újezdě u Rokycan. V doprovodu svých rodičů si vyslechly asi hodinovou přednášku na téma chovu koní a vyzkoušely si i hřebelcování koně či podání pamlsku ze svých malých dlaní. Největším zážitkem však pro mnohé bylo samotné svezení v sedle na velkém koni – klisně Metty.

Pro mě byl největší a zároveň jedinou odměnou jejich úsměv na tváři a slovo děkuji. V nejbližší době se ještě za našimi koníky vydají děti ze školní družiny a žáci první třídy ZŠ Čechova. I po deseti letech svého působení na Rokycansku si tak ponechává stáj „Pod Kotlem“ jako hlavní bod své činnosti přiblížení významu a využití koní v současné době dětem i dospělým prostřednictvím času stráveného přímo v těsné blízkosti koní uprostřed přírody (u lesa Kotel), v posledních několika měsících navíc i zasvěcení návštěvníků – posluchačů do problematiky zrádného používání podkov a udidel při komunikaci s koňem.

Blíží se již 9. ročník Dne koní pod Kotlem - Informace viz odkaz Akce.


09.05.2011, D. Frieslová


Děkuji z celého srdce svému manželovi za obstarání materiálu na stavbu nové „kruhovky“ i za její zhotovení (načasované k výročí svatby) a přeji si, aby dobře sloužila k účelu, za jakým byla postavena. Snad uvnitř ní dojdeme k většímu porozumění koním s jejich křehkou psychikou a správnému způsobu ovládání prostřednictvím nerezistenčního tréninku. V případě zájmu o účast na některém ze soustředění se zkušeným odborníkem přes nápravu nevhodného chování koní v důsledku koním nepochopitelného přístupu z naší strany mě, prosím, kontaktujte prostřednictvím mobilu či e-mailu (viz kontakty).

  

01.05.2011, D. Frieslová


VESELÉ VELIKONOČNÍ SVÁTKY PŘEJÍ FRIESLOVI Z ROKYCAN.


24.04.2011, D. Frieslová


Konečně jezdím sám!!! V lednu 2011 má maminka odepnula vodítko z nánosníku Athosovo bezudidlové uzdečky a naučila mě ovládat koníka ze sedla samostatně. Je to dřina, ale i děsná zábava zároveň. Můj Atík mě za ta léta dobře zná, je mi trplělivým učitelem. Poslechne mě, když ho chci zastavit, rozejít (i do klusu) a zatočit. Když někoho nebo něco, co Atíka plaší, potkáme v lese, umí se můj poník pořádně leknout a uskočit, jako když mu u zadku hoří. Přeci jenom je to temperamentní welš ! Zatím jsem se v sedle vždy udržel, ale jeden pád už jsem přeci jen měl, kvůli Atíkovo nenažranosti !, ale vysedl jsem okamžitě opět do sedla, protože máma říká : „ Padáme v životě proto, abychom povstali a šli opět dál !“ Jsem vůbec první, kdo na Athosovi jezdí sám ve věku sedmi let a to navíc nenosím sukně a nečešu si copánky! U koní mě to zkrátka baví, ještě se chci hodně naučit, aby mě máma vzala na slibovaný vandr..V červnu svezu na svém prima kamarádovi své spolužáky ze třídy, ať poznají, jaký to je hezký pohled ze hřbetu koně. V létě půjčím Atíka svým holčičím protějškům ze stáje, ať si také zkusí soutěžit o výstavní pohár. Atík je prostě bezva partner pro všechny, co milují koně. Kdo ještě nemá welše ve stáji, o moc přichází. Ten náš je z hřebčína Trawel, který rozhodně stojí za návštěvu.


Dominik F.




06.04.2011, D. Frieslová


Do odkazu Články byl přidán článek spolu s fotografiemi, otištěný v měsíčníku Jezdectví (č. 3/2011) v jeho nezkrácené verzi. Kéž promluví do duše všem, kteří si uvědomí, že jim na zdraví koní skutečně záleží. V budoucnu bude uveřejněno volné pokračování úvahy na téma O čem koně sní.

Děkuji Lucii Špelinové a svým rodičům za zástup ve stáji Pod Kotlem v době mé nepřítomnosti kvůli rodinné rekreaci na horách. Děkuji také Olině Schwarzové (Sady Schwarz) za přepravky plné krásných jablek pro naše koníky.


Krásné předjarní období Vám přeje Dita.




15.03.2011, D. Frieslová


V den s magickým datumem, sobotu 22.1.2011 mě a mé koně navštívila sympatická a talentovaná profesionální fotografka Tereza Huclová. Z našeho přátelského setkání pod Kotlem vzniklo i přes zamračené počasí několik pěkných záběrů, zachycujících zdravou bujarost a snadnou ovladatelnost koní Metty, Athos a především Meghan, za kterou stojí bosá kopyta, celodenní pobyt ve výběhu a absence udidla v jejich hubě. Děkuji tímto paní Huclové a jejímu příteli za milou návštěvu a zhotovení zimních fotografií, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii i vy, a které vás doufejme inspirují ke změně v péči o vaše koníky, pokud ještě stále postávají okováni celý den ve stáji jen proto, aby jste jim občas strčili do huby udidlo a hupnuli jim na hřbet.

Krásný zbytek zimního období přeje Dita F.


30.01.2011, D. Frieslová


Přeji všem šťastný nový rok 2011! Ať je nově přicházející rok pro Vás rokem splněných přání a Vašim koním ať se splní přání jediné - celodenně pobíhat s ostatními koňmi bez železa po pastvině ...
Prožijte oněch 365 dní ve zdraví a duševní rovnováze.

Nové fotografie v galerii Zima 2010 / 2011 včetně snímků z 2. novoroční vyjížďky na Čilinu.




02.01.2011, D. Frieslová




Přeji Vám krásné vánoční svátky prožité s těmi,

které milujeme nade vše ...


Aktivní jezdce z Rokycan a okolí zveme na 2. ročník NOVOROČNÍ VYJÍŽĎKY na vrchol lesa Čilina v sobotu 1.1.2011 v 1 hodinu odpoledne. Sraz na louce pod Čilinou u stáje L. a J. Ciprových - k přípitku teplá medovina. Bližší informace na tel. 723 031 258.

21.12.2010, D. Frieslová


Do odkazu Články byl přidán článek otištěný v Rokycanském deníku dne 16.11.2010. Dobrou zprávou pro účastníky Huberta je, že už jsou připravena k vyzvednutí DVD s hodinovým záznamem z letošní akce včetně večerního soudu! Ti, kteří jsou již nedočkaví, si mohou prohlédnout krátký úryvek 8. ročníku Hubertovy jízdy přímo zde.


Za povšimnutí stojí zajisté to, jak snadno ovladatelní byli koně ( lišky, mastera, Marušky Chmelířové, manželů Ciprových a paní Hýžové) běžící bez udidla (čas - 4.40 min - jezdkyně zcela bez ovládání koně pomocí otěží), pro které už i chybějící železo na kopytech představuje pradávný „problém“. Každý koňák má svou pravdu, ale zamýšlíte se někdy, co vyhovuje našim koním drženými námi v zajetí??? Máte nějaké znalosti v anatomii a fyziologii koní? Tvrdíte, že máte koně rádi? Jezdíte pouze rekreačně či hobby závody? Ano? Tak proč to udidlo v hubě a podkovy na kopytech? Je čas na změnu ...

     

28.11.2010, D. Frieslová


Dosud nejzdařilejší ročník Hubertovy jízdy na Rokycansku se konal za nejhezčího možného počasí v sobotu 30.10.2010. Ke slavnostnímu zahájení za tr oubění loveckých fanfár nastoupilo v řad 13 jezdců na koních z osmi různých jezdeckých stájí, kteří poté absolvovali tří hodinovou trasu s dvaceti skoky až na louky u obce Mokrouše a zpět pod les Kotel. Téměř polovina účastníků letošního Huberta jela na koních bez udidla. Stylovou lišku pádící před jezdeckým lotem v čele s masterem jsem si zahrála letos já se svou spolehlivou skokankou, ryzečkou Metty. Děkuji všem za účast a Evě Kalčíkové za pomocnou ruku v organizaci akce. Více ve fotogalerii Hubert 2010.

08.11.2010, D. Frieslová


V  sobotu 16. října 2010 jsem se po několikaleté pauze vydala (navíc „po kopytě“) v doprovodu dalších několika přátel na Hubertovu jízdu pořádanou cizími koňáky. Pod sedlo jsem zvolila klisnu Meghan a v jejím sedle jsem strávila celých sedm hodin. I přes deštivé počasí jsem si stejně jako jistě mnoho dalších účastníků užila zahajovací ročník Hubertovy jízdy ve Šťáhlavech (v blízkosti loveckého zámku Kozel). Meggie absolvovala bez potíží celou trasu s bosými kopyty s nevyprchávající chutí jít dopředu, skoky skočila spolehlivě a přesvědčila mě, že se Hubertova jízda (nejen) může obejít bez udidla. Hubert ve Štáhlavech byl dobře zorganizován, připraveny byly i dvě doprovodné soutěže, ceny pro vítěze a všechny rozesmál vtipný komentář hlasatele akce. Příští rok se vydejte do Štáhlav určitě také.

31.10.2010, D. Frieslová


Na sklonku léta se naše kilsna Meghan podrobila "výchovně-nápravné" lekci založené na přirozené komunikaci s koněm ze země. Poděkování patří panu Langmajerovi, který divákům kurzu předvedl, jak lze koni srozumitelnou řečí vysvětlit, že má dělat to či ono - vřele doporučuji všem majitelům koní!

Nová fota ve fotogaleri Rok 2010.

V měsíci říjnu již očekávejte pozvánku na letošní ročník Hubertovy jízdy.


19.09.2010, D. Frieslová


29.8.1990 – 29.8.2010

Uplynulo dvacet let od mého prvního dne prožitého u koní. Od toho 1. dne na statku jsem věděla, že už můj život bude navždy protkán koňským ržáním a klapotem kopyt. Jen jsem tehdy neměla tušení, jak moc se mé zacházení s citlivými a navěky plachými koňmi změní a jakou radikální proměnu můj postoj k jezdectví prodělá.
Více čtěte v odkazu články. Stejně dlouhou a (ještě delší) cestu po boku ušlechtilých koní plnou pozitivních změn ke zlepšení vzájemné komunikace Vám přeje

Dita




05.09.2010, D. Frieslová


Děkuji svému tatínkovi za zhotovení nové náhradní nástupní rampy pro nasedání našich klientů hipoterapie! (Například Adélka Č. se skoliozou páteře – viz. foto)

Nová fota v galerii Rok 2010.

Děkuji paní Evě Kalčíkové za návrh trasy na letošní Hubertovu jízdu, kterou jsme na pěti koních společně projely 15.8.2010 (samozřejmě všechny ženy a dívky už s koňmi bez udidel). A vzkazuji všem zájemcům o letošní ročník: „Máte se na co těšit! Kroková vyjížďka lesem to rozhodně nebude!“


22.08.2010, D. Frieslová


V   úterý 20.7.2010 oslavila naše Meghan 10. narozeniny! Kéž jí zdraví slouží a dělá všem jezdcům i dětem při hipoterapii jen radost! Kromě tradičních pochoutek – mrkve a jablek dostala Meggie nejlepší dárek, jaký lze koni dát - bezudidlové uzdění, které jsme se rozhodli používat v budoucnu u všech koní stáje Pod Kotlem. Více o „zbavení se“ železa z huby koně najdete brzy v odkazu články. Prozatím mnohokrát děkuji paní Evě Kalčíkové za zhotovení obnosků, manželům Ciprovým za jejich rady a předání zkušeností, Václavu Vydrovi za propagaci bezudidlového ježdění, ke kterému se od nynějška připojíme a panu Z. Langmajerovi za zapůjčení publikace Železo v koňské hubě, kterou bych nejraději předložila všem milovníkům koní jako povinnou četbu!


25.07.2010, D. Frieslová


Přidány fotografie do galerií Rok 2010 a Výstava Plasy 2010 i nový článek do odkazu články.

Děkujeme manželům Blažkovým za dobrou organizaci výstavy, paní V.Markové za úžasné fotografické záběry (ostatně jako vždy), manželům Schwarzovým za zapůjčení vleku na koně, Milušce Ježkové za výstavní předvedení poníka Athose. Kompletní výsledky výstavy i pozvánky na další akce s velši naleznete na http://www.welsh.cz .


19.07.2010, D.+J. Frieslovi


Je málo lidí na světě, kterým se splní všechna přání a sny! Patřím k těm šťastným, kteří dostali od života vše, co chtěli. Můžete mít doma z výstav a závodů plnou polici pohárů, ale není to pro budoucnost podstatné. Když však má po vás vaše vlastní dítě v srdci cit a lásku ke koním a touží po tom, abyste mu předávali vaše dosud nabyté znalosti o koních a jezdectví, pak můžete být šťastnějším rodičem - koňákem. Mateřský sen se změnil v sobotu 3.7.2010 ve skutečnost! Dominik svým vítězstvím ve speciální výstavní soutěži na XIV. Národní výstavě v Plasích jen potvrdil své vlohy pro jízdu na koních, spolu s Atíkem tvořili ukázkový vzor (dle anglického stylu) jezdecké dvojice v Lead Rein a mě jako matku a trenérku v jedné osobě doslova srazili na kolena!


Fotografie a článek z výstavy již brzy naleznete vodkazech FOTOGRAFIE a ČLÁNKY.

Pohodové léto vám všem!

04.07.2010, D. Frieslová


V  odkazu Články přidán nový článek.

Srdečně Vás zveme jménem pořádající společnosti SCHWPC na národní výstavu do Plas, která se koná dne 3. července 2010 od 11 hodin. V rámci přehlídky se Vám předvedou velští pony a koně s velšskou krví (nebo alespoň jejím podílem) a také shetlandští pony. Více info na http://www.trawelstud.com. Naši stáj bude reprezentovat TRAWEL ATHOS.

Přijeďte fandit na velkou louku do Plas!



Současní Athosovo jezdci





20.06.2010, D. Frieslová


8. ročník dne koní na Rokycansku se zapíše do historie překvapivě krásným počasím, hojnou účastí , novinkou v programu v podobě jezdeckých ukázek a obsáhlého úvodního proslovu (příště mě zaražte včas!  :-)  ), legrací při plnění soutěží s koňskou tematikou, výhrou pro jednoho z účastníků v podobě vyjížďky do lesa s vodičem na 1/2 hodiny a největší sehraností pořadatelského týmu.

Děkuji všem za organizační pomoc!

V odkazu Fotografie / Rok 2010 přidány fotografie z 8. Dne koní.





07.06.2010, D. Frieslová


Děkuji "staronovým" přátelům manželům Hýžovým z hipocentra Jitřenka (Plzeň - Koterov) za věnování nástupní rampy pro provoz hipoterapie v naší stáji a zároveň u nás vítám první klienty terapie s využitím koní.



Děkuji také manželům Blažkovým z Trawelu za jejich originální reprezentativní a nápadný dárek - tričko s novým logem stáje, které jistě využiji při výkonu své činnosti.





19.05.2010, D. Frieslová


Pozvánku na 8. ročník akce DEN KONÍ naleznete zde. Těšíme se na Vaši návštěvu!


Z důvodu časové tísně nemůžeme mezi sebe přijmout do týmu stáje nováčky z řad zájemců o jízdu na koni.

03.05.2010, D. Frieslová


Přejeme Vám radostné svátky jara a oznamujeme všem dosud volajícím zájemcům o jízdu na koních i o hipoterapii u dětí, že v měsíci květnu se již těšíme naviděnou s Vámi u koníků pod Kotlem!

Od 1. května si můžete rezervovat Vaši návštěvu i pravidelnou docházku do naší stáje. Počet míst omezený.

Stále platí nabídka koňského hnoje zdarma, odvoz možný kdykoliv.

Děkujeme panu Černému z Rakové za zvláčení pastviny.

V průběhu měsíce května již sledujte upoutávky na blížící se tradiční 8. Den koní v Rokycanech.


10.04.2010, D. Frieslová


Letošní zima potěšila jistě mnoho milovníků vyjížděk na koních po zasněžené krajině. Nemálo potěšila i nás a naše koníky z "POD KOTLE". O tom, jak krásně se během bílé zimy jezdí po lese Kotel v sedle koní (nejen na běžkách), vypovídají nové fotografie ve fotogalerii Zima 2009.

  

Děkujeme dlouholeté přítelkyni paní Olině Schwarzové (Sady Schwarz Vranov)za "čerstvé vitamíny" pro naše ryzáky. Díky patří i mamince Janě Pešičkové za sponzorství mrkve po celou dlouhou zimu.

25.02.2010, D. Frieslová


!!!   Nový článek v odkazu Články a nové fotografie z novoroční vyjížďky ve fotogalerii Zima pod Kotlem 2009 / 2010   !!!

02.01.2010, D. Frieslová



31.12.2009, Tým Stáje "POD KOTLEM"


1. NOVOROČNÍ VYJÍŽĎKA NA KONÍCH NA VRCHOL KOTLE


Dne 1.1.2010 se od 1. hodiny odpolední bude konat 1. NOVOROČNÍ VYJÍŽĎKA NA KONÍCH NA VRCHOL KOTLE. Srdečně zveme všechny jezdce na koních z blízkého okolí k přátelskému setkání a oslavě příchodu nového roku.

29.12.2009, Tým Stáje "POD KOTLEM"



POŽEHNANÉ VÁNOČNÍ SVÁTKY
PROŽITÉ VE ZDRAVÍ A S KLIDEM V DUŠI
VŠEM PŘÁTELŮM A LIDEM S DOBRÝM SRDCEM
PŘEJÍ VŠICHNI LIDÉ I KONĚ
ZE STÁJE “POD KOTLEM“ V ROKYCANECH

21.12.2009, D. & D. & D. & H. Frieslovi


V  období babího léta jsme prožili pod Kotlem pěkné chvíle s našimi ryzáky... Po čase nás přišla navštívit manažerka ze společnosti Ferring paní Mgr. Renata Martináková. více viz foto ve fotogalerii Léto 2009. Hned dvakrát jsme byli osloveni pořadateli akcí pro rodiče a děti o spolupráci v rámci svezení dětí na koních. Dočkali jsme se opět po roce i milé návštěvy z Kanady - slečna Anne Marie si totiž během své opakované dovolené v Čechách oblíbila naši klisnu Metty... takový "mercedes" prý ve své zemi k dispozici nemá.. S nově vzniklým stacionářem v Rokycanech pro lidi s handicapem jsme domluvili na jaro 2010 hipoterapii. I přesto, že se letos pro mateřské povinnosti neuskuteční další ročník Hubertovy jízdy na Rokycansku, máme o náplň nejbližších dnů postaráno. Navíc máme i nové zájemce o jízdu na koních. Talentovaným nováčkem v naší stáji je např. Katka Urbánková - viz "O Stáji".

Stále platí nabídka Koňského hnoje zdarma. Odvoz možný kdykoli.




Poslední říjnový víkend jsme navštívili v sedlech přátele ze stáje pod Čilinou.

29.11.2009, D. Frieslová


V  neděli 6.9.2009 jsem po 10 měsících přestávky (pro těhotenství) opět usedla s chutí do sedla na hřbet klisny Meghan. Vyjížďka po lese Kotel do mě vpravila novou pozitivní energii a já si s Dominikem před sebou v sedle (při pohledu na manžela houpajícího kočárek se spícím Denisem) uvědomila, že nejdůležitější v životě je: "milovat a být milován".

Milujte i vy Váš život a nejdražší lidi v něm!

!!! NOVÁ FOTA VE FOTOGALERII - LÉTO 2009 !!!

12.09.2009, D. Frieslová


Poslední srpnovou neděli jsme zakončili ve společnosti našich milých přátel - koňáků (někteří dorazili i na koních) letní prázdniny 2009 a zároveň oslavili u táboráku přímo pod Kotlem mé kulaté narozeniny s nejcennějším darem - Denisem - již v náruči.

Všem účastníkům grilpárty děkuji za návštěvu i hezké dárky.

02.09.2009, D. Frieslová


Dne 4.8.2009 jsem v kruhu rodinném oslavila své kulaté výročí narozenin! Mnohokrát děkuji všem za blahopřání a srddečně zvu přátele "koňáky" pod kotel na grilpárty k oslavě "všeho vydařeného v roce 2009"!

18.08.2009, D. Frieslová


Drazí přátelé a fanoušci Stáje POD KOTLEM, s nejkrásnějším pocitem na srdci, jaký může žena v životě mít, Vám přešťastna oznamuji, že dne 18.7.2009 přibyl do naší rodiny (a současně do týmu stáje) nový člen - Denis.

Kéž je na tomto světě rád a je zdráv a nejen koně ať o hodně obohatí jeho život.
                                                                                                                             Dvojnásobná maminka Dita



24.07.2009, D. Frieslová


V  sobotu 04.07.2009 se kompletní tým naší stáje vydal spolu s Trawel Athosem na 13. NÁRODNÍ VÝSTAVU VELŠSKÝCH PLEMEN PONY A COB do města Plasy. Nejen že jsme si užili krásný den ve společnosti krásných koní a milých lidí, ale navíc jsme domů přivezli i výstavní úspěchy, na které jsme právem pyšní.

Více v odkazech FOTOGRAFIE a ČLÁNKY.

05.07.2009, D. Frieslová


V  neděli 31.5.2009 proběhl za zdařilého počasí 7. ročník DNE KONÍ POD KOTLEM v Rokycanech. Fotoreportáž a článek z oslav svátku koní a jejich milovníků naleznete v odkazech FOTOGRAFIE, ČLÁNKY a na stránkách ROKYCANSKÉHO DENÍKU.


Děkujeme všem za návštěvu!
Rodina Frieslova

01.06.2009, D. Frieslová


Děkuji manželům Šulcovým za sponzorství pony-sedla zn. WINTEC pro Trawel Athose a přeji jejich Věrušce krásné chvíle prožité na hřbetě oblíbeného poníka Atíka.

18.04.2009, D. Frieslová


V pořadí čtvrtá zimní rekreace na horách pracovního týmu hřebčína TRAWEL se vydařila. Po aktivním odpočinku obou rodin se s chutí opět pustíme do nové chovatelské sezony 2009.

22.3.2009, D. Frieslová


Milovníci koní! Nenechte si ujít 13. ročník Národní výstavy velšských poníků a koní v Plasích. Přehlídka ušlechtilých poníků i velkých koní se soutěžemi pro děti a mládež se bude v letošním roce konat již v měsíci červenci a sice v sobotu 4.7.2009 (v neděli 5.7.2009 se můžete zúčastnit i sportovních soutěží v jízdě na koních). Informujte včas své blízké o změně tradičního termínu výstavy welsh pony a cob a přijeďte hned v úvodu prázdnin na jedinečnou pony-show do Plas! Více info na http://www.trawelstud.com nebo v časopise JEZDECTVÍ. I my se (budeme-li zdrávi) připojíme spolu s Trawel Athosem - dvojnásobným šampionem welsh - valach (2007, 2008) mezi aktivní účastníky výstavy. A co vy?

08.02.2009, D. Frieslová


Tak jsme se konečně dočkali "bílé zimy"! (Více FOTOGALERIE - Rok 2009)

18.01.2009, D. Frieslová


Tak to byl Štědrý den pod Kotlem 2008. I přes nepřízeň počasí (bez sněhu a ve vytrvalém dešti) jsme se vydali na sváteční vycházku s našimi koníky po lese. Dominik na hřbetě svého Atíka, Lucka s Metty a Terezka s Meggie.


Mějte veselé vánoční svátky a zbytek roku 2008!

25.12.2008, D + H FRIESLOVI


Vážení účastníci 7. ročníku Hubertovy jízdy na Rokycansku! Právě byl dokončen videozáznam z letošní vydařené podzimní akce. Ti z Vás, kteří mají zájem o DVD "HUBERT 2008 ", nechť mě, prosím, kontaktují telefonicky nebo prostřednictvím mailu (viz kontakt). Děkuji a věřím, že budete stejně nadšeni jako ti, kteří již dojemný záznam doposud shlédli.    

08.12.2008, Dita FRIESLOVÁ


H ledám zodpovědnou, dospělou jezdkyni na svou kobylku Metty. Nabízím možnost relaxační jízdy do terénu i několikrát v týdnu. Pokud se najde spolehlivá, pracovitá, samostatná a zkušená jezdkyně bez sportovních ambic, nechť se mi co nejdříve ozve na mé telefonní číslo (viz. kontakt).


25.11.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ěkuji mnohokrát své mamince paní Janě Pešičkové za sponzorský dar pro klisnu MEGHAN ( 50 kg krmniva s vitamíny pro kobyly a hříbata (Made in Italy) ! Zároveň děkuji za již více než roční sponzorství koní z hlediska napájení (pitná voda 100 l / den).

19.11.2008, Dita FRIESLOVÁ


V  odkazu FOTOGRAFIE si již můžete prohlédnou fotografie z letošního Huberta a rovněž v odkazu ČLÁNKY přibyl článek o letošní 7. Hubertově jízdě.

01.11.2008, Jan FRIESL


7.  ročník Hubertovy jízdy na Rokycansku se vydařil nejvíce ze všech předchozích. Po celý den panovala uvolněná přátelská nálada. Počasí bylo ideální. 17 koní a jezdců se vydalo na dvouhodinovou vyjížďku s překážkami. Díky štědrým sponzorům akce si něco z darů mohl odvézt domů každý účastník! Více si přečtete už brzy v odkazu ČLKÁNKY a fotografie paní Celundové naleznete v odlazu FOTOGRAFIE - Hubert 2008.

28.10.2008, Dita FRIESLOVÁ


N a sklonku září naši stáj navštívila fotografka Eliška Vanišová. Svým objektivem zachytila naše koníky při pobíhání ve výběhu i jejich ošetřovatelky a milovnice při láskyplném kontaktu ze země i z koňského hřbetu. Mnohokrát Elišce děkujeme za nevšední milou návštěvu a všem našim přátelům přejeme stejně krásně prožité babí léto!
Fotografie naleznete ve fotogalerii Podzim 2008.

25.10.2008, Dita FRIESLOVÁ


V   odkazu FOTOGRAFIE byly přidány další snímky (Jaro / Léto 2008 a Národní výstava 2008).

10.09.2008, Dita FRIESLOVÁ


XII.  Národní výstava welsh pony a cob, konaná v sobotu 23.8. 2008 v Plasích, se ve všech směrech vydařila! Bylo nádherné se takovéto dobře organizované akce v sympatickém prostředí zúčastnit! Já i ostatní členové týmu stáje „Pod Kotlem“ jsme si domů přivezli jen příjemné zážitky. Naši koníci Meghan a Athos navíc i výstavní úspěchy! Meghan zvítězila nejprve mezi klisnami a poté se stala vicešampionkou welsh part - bredů. Trawel Athos obhájil loňský titul šampiona valachů a přispěl tak do naší sbírky dalším pohárem. Navíc se Athos dobře prezentoval i ve sportu během nedělních jezdeckých závodů. Obsadil s Terezou Petříčkovou 2. místo ve slalomu a 5. místo v parkuru. Děkuji všem za účast! Více už brzy v odkazu články a ve fotogalerii výstava 2008.


31.08.2008, Dita FRIESLOVÁ


V ítáme opět s nadšením v naší stáji nové milovnice koní a jezdkyně - začátečnice. Více viz O STÁJI a FOTOGRAFIE - JARO / LÉTO 2008

25.08.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ěkuji našim novým sousedům a přátelům pod Kotlem za společné vyjížďky do terénu. Vážím si Vaší přízně a těším se na další společné jezdecké tréninky a spolupráci.


26.07.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ěkuji z celého srdce přítelkyni Petře Blažkové za naprosto nezapomenutelnou letní dovolenou pod štichovickým nebem. Dny plné sluníčka, vůně sena, koňského ržání, romantiky u vody a špetky nostalgie jsme si s Dominikem a Meghan naplno užili a hlásíme, že už jsme opět všichni zpět pod Kotlem v Rokycanech.


06.07.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ěkujeme Alici Staré za její čas věnovaný nám a našim koníkům v rámci jezdeckého výcviku na jízdárně s kavaletami.


Další fotografie najdete ve fotogalerii pod odkazem Jaro / Léto 2008.

28.06.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ěkujeme panu Františkovi Aubrechtovi z Volduch - dodavateli balíkovaného sena ke krmení našich koníků - za velkou pomoc při sklizni a uskladnění letošního sena (červen 2008).

Někdo vlastní velké svaly, někdou vrozenou pracovitost.
... někdo obojí.
Děkujeme manželé Aubrechtovi!

28.06.2008, Dita FRIESLOVÁ


Z  celého srdce děkuji svému otci - Václavu Pešičkovi za nevýslovnou pomoc při zajištění pro chod stáje Pod Kotlem nezbytné elektrické přípojky na pozemku. Všem přátelům, kteří mi drželi palce, tedy vzkazuji: ... už svítíme!!!


Děkuji tati, že při mně a mých koních stojíš už 18 let!!!

06.06.2008, Dita FRIESLOVÁ


O d 1. června 2008 přibyly do týmu stáje "POD KOTLEM" dvě nové posily a kamarádky, malé velké milovnice koní (viz odkaz O STÁJI). Přejeme jim nezapomenutelné zážitky s koňmi.

02.06.2008, Dita FRIESLOVÁ


O  našich přátelích - Petře a Pavlu Blažkových - uznávaných chovatelích welšů a o jejich hřebčíně TRAWEL si přečtěte v nejbližším čísle časopisu Jezdectví .

28.05.2008, Dita FRIESLOVÁ


VI.DEN KONÍ  se vydařil. Počasí přálo všem návštěvníkům po celý den. Na koních stáje "POD KOTLEM" se svezlo okolo 100 dětí všech věkových kategorií. S velkým ohlasem se setkaly připravené soutěže pro šikovné děti. Více viz článek a fotogalerie (odkaz ČLÁNKY a FOTOGRAFIE).

28.05.2008, Dita FRIESLOVÁ


V elice mě těší rostoucí zájem o jízdu na koních ve stáji pod Kotlem. Doposud jsem se snažila vyhovět všem zájemcům o svezení. Bohužel vzhledem k vysokému počtu stálých členů stáje nemohu přijmout do našeho týmu žádné nováčky.
Děkuji za pochopení. Více informací na tel. čísle - viz odkaz KONTAKT.

12.05.2008, Dita FRIESLOVÁ


D ne 26.3.2008 přišla na svět krásná holčička ELIŠKA DLOUHÁ!
Blahopřejeme Olině Dlouhé.

30.03.2008, Dita FRIESLOVÁ


M oc děkujeme HORSKÉ VÝPRAVĚ BLAŽEK za zdařilou dovolenou na Šumavě k načerpání nových sil do práce v sezoně 2008.

Pro bližší informace o činnosti našich přátel a jejich hřebčíně TRAWEL doporučujeme zakoupit dubnové číslo časopisu KONĚ & HŘÍBATA (se kterým spolupracujeme)

15.03.2008, D & D & H Frieslovi


V  hlavním menu jsme zrušili záložku ARCHIV a nahradili ji ODKAZY. Naleznete zde odkazy na některé zajímavé stránky a rovněž naše logo.

18.02.2008, Jan FRIESL


P řečtěte si v odkazu "ČLÁNKY" nově doplněný článek o Dnu koní (letos 25.května od 14.00 hod. se bude ve stáji POD KOTLEM konat již jeho 6. ročník) a rovněž se podívejte na fotografie z předchozích ročníků (odkaz FOTOGRAFIE). Navštivte rovněž odkaz AKCE - zde se dozvíte, co vše Vám může stáj POD KOTLEM nabídnout.

02.02.2008, Jan FRIESL


T ak opět přibylo několik nových obrázků ve fotogalerii a rovněž byl rozšířen odkaz O STÁJI.

06.01.2008, Jan FRIESL


V  sobotu 08.12.2007 jsme se poprvé v životě podívali do SAZKA Arény na představení Apassionata - Four Seasons. Za 3 vstupenky na toto obdivuhodné představení mnohokrát děkuji paní šéfredaktorce časopisu KONĚ & HŘÍBATA.

09.12.2007, Dita FRIESLOVÁ


P od odkazy O NÁS a O STÁJI byly doplněny články a fotografie. Pište nám rovněž Vaše vzkazy do návštěvní knihy.

25.11.2007, Jan FRIESL


Ve složce FOTOGRAFIE přibyly fotografie z letošního HUBERTA v Rokycanech.

15.11.2007, Jan FRIESL


Tak a je to tady - Stáj "POD KOTLEM" má po 6 letech svého působení v Rokycanech své první webové stránky!

12.11.2007, Jan FRIESL


Zatím toho tady k vidění mnoho není, ale slibuji, že časem zde naleznete veškeré zajímavosti o dění okolo našich koníků.

12.11.2007, Dita a Jan FRIESLOVI